Slezská knížectví

Území historického Slezska bylo dlouhou dobu rozděleno na mnohá polonezávislá slezská knížectví, někdy se také používá označení vévodství. Toto dělení bylo zapříčiněno rozdělením Polska podle závěti Boleslava III. Křivoústého v roce 1138. Podle tohoto rozdělení mělo být Polsko rozděleno na 4–5 údělů a každý z těchto údělů připadl jednotlivým synům Boleslava. Slezsko podle této smlouvy potom připadlo Vladislavovi II. Vyhnanci a jeho potomci dále dělili Slezsko na další menší územní celky, až do roku 1675, kdy vymřeli všichni slezští Piastovci.

Slezská knížectví Księstwa śląskie (pl) Herzogtümer Schlesien (de) ←  1335–1742  →  → vlajka znak
Geografie Slezská knížectví v rámci zemí Koruny české ve Svaté říši římské (1618)
Hlavní město	Vratislav, Opolí, Opava, různá další
Obyvatelstvo
Národnostní složení	zemský národ Slezanů, Poláci, Češi, Němci
Jazyky	čeština, polština, němčina
Náboženství	římskokatolické, luteránské, husitské (utrakvistické), anabaptistické, judaistické
Státní útvar
Státní zřízení	feudální dědičné monarchie
Mateřská země	Země Koruny české Země Koruny české Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Státní útvary a území
Předcházející Slezské knížectví Následující Rakouské Slezsko Pruské Slezsko

Historie

Za vlády Jana Lucemburského a Karla IV. se tato knížectví stala vazaly Českého království a zůstala součástí zemí Koruny české až do roku 1742, kdy probíhaly slezské války a větší část Slezska byla zabrána Pruskem, které zdejší knížectví inkorporovalo do svého království (i když některá knížectví sehrála později jistou epizodní roli).

Seznam slezských knížectví

Výtvarně zpracované znaky Slezska od rakouského heraldika Huga Gerharda Ströhla (1851–1919)

Historický velký znak Dolního Slezska

Historický velký znak Horního Slezska

Dolní Slezsko (Slezsko) Bernštatské knížectví (Księstwo bierutowskie, Herzogtum Bernstadt) Břežské knížectví (Księstwo Brzeskie, Herzogtum Brieg) Hlivické knížectví (Herzogtum Gleiwitz) Hlohovské knížectví (Księstwo Głogówskie, Herzogtum Glogau) Chojnovské knížectví (Księstwo Chojnówskie, Herzogtum Haynau) – existovalo v letech 1399–1453 Javorské knížectví (Księstwo Jaworskie, Herzogtum Jauer) Krosenské knížectví (Księstwo Krosenskie, Herzogtum Crossen) Lehnické knížectví (Księstwo Legnickie, Herzogtum Liegnitz) Lemberské knížectví (Księstwo Lwóweckie, Herzogtum Löwenberg) Lubínské knížectví (Księstwo Lubinskie, Herzogtum Lüben) – existovalo v letech 1348–1453 Minstrberské knížectví (Księstwo Ziębickie, Herzogtum Münsterberg) Niské knížectví (Księstwo Nyskie, Fürstentum Neisse či Herzogtum Neisse) – existovalo v letech 1290–1368 Nisko-grotkovské knížectví (Księstwo Nysko-grodkówskie, Fürstentum Neisse und Herzogtum Grottkau či Herzogtum Neisse-Grottkau) – též nazývané Niské knížectví a Grotkovské vévodství, existovalo v letech 1368–1810 Olavské knížectví (Księstwo Oławskie, Herzogtum Ohlau) Olešnické knížectví (Księstwo Oleśnickie, Herzogtum Oels) Stínavské knížectví (Księstwo ścinawskie, Herzogtum Steinau) Svídnické knížectví (Księstwo Świdnickie, Herzogtum Schweidnitz) Svídnicko-javorské knížectví (Księstwo Świdnicko-jaworskie, Herzogtum Schweidnitz-Jauer) – existovalo v letech 1290–1312 Šprotavské knížectví (Księstwo Szprotawskie, Herzogtum Sprottau) – existovalo v letech 1251–1397 Volovské knížectví (Księstwo Wołowskie, Herzogtum Wohlau) Vratislavské knížectví (Księstwo Wrocławskie, Herzogtum Breslau) Zaháňské knížectví (Księstwo Żagańskie, Herzogtum Sagan) České Slezsko Opavské knížectví (Księstwo Opawskie, Herzogtum Troppau, Ducatus Oppaviensis) – existovalo v letech 1269–1337 a 1377–1918 Krnovské knížectví (Księstwo Karniowskie, Herzogtum Jägerndorf, Ducatus Carnovia) – existovalo v letech 1437–1474, 1523–1552 a 1613–1622 Bruntálské knížectví (Księstwo Bruntalskie, Herzogtum Freudenthal) – existovalo v letech 1377–1424, 1437–1452 a 1682–1684

Horní Slezsko (Opolsko) Bílské knížectví (Księstwo Bielskie, Herzogtum Bielitz) – existovalo v letech 1572–1849 Bytomské knížectví (Księstwo Bytomskie, Herzogtum Beuthen) Falkenberské knížectví (Księstwo Niemodlińskie, Herzogtum Falkenberg) Falkenbersko-střelecké knížectví (Księstwo Niemodlińsko-strzeleckie, Herzogtum Falkenberg-Strehlitz) – existovalo v letech 1382–1460 Grotkovské knížectví (Księstwo Grodkówskie, Herzogtum Grottkau) – de facto součást Nisko-grotkovského knížectví Hlubčické knížectví (Księstwo Głubczyckie, Herzogtum Leobschütz) Hlohovsko-prudnícké knížectví (Herzogtum Klein Glogau und Prudnik) Kozelské knížectví (Księstwo Kozielskie, Herzogtum Cosel) Kozelsko-bytomské knížectví (Herzogtum Cosel und Beuthen) – existovalo v letech 1281–1355 Opavské knížectví (Księstwo Opawskie, Herzogtum Troppau) – po roce 1613 Opolské knížectví (Księstwo Opolskie, Herzogtum Oppeln) Opolsko-ratibořské knížectví (Księstwo opolsko-raciborskie, Herzogtum Oppeln und Ratibor, Ducatus Opolien et Ratiboria) – existovalo v letech 1202–1281/82 a 1521–1742 Osvětimské knížectví (Księstwo Oświęcimskie, Herzogtum Auschwitz) Prudnícké knížectví (Herzogtum Prudnik) Pštinské panství (Księstwo Pszczyńskie, Herzogtum Pless / Fürstentum Pleß) – existovalo v letech 1765–1921 Ratibořské knížectví (Księstwo Raciborskie, Herzogtum Ratibor) Ratibořsko-opavské knížectví (Księstwo raciborsko-opawskie, Herzogtum Ratibor und Troppau, Ducatus Ratiboria et Oppaviensis) – existovalo v letech 1337–1377 Ratibořsko-krnovské knížectví (Księstwo raciborsko-karniowskie, Ducatus Ratiboria et Carnovia, Herzogtum Ratibor und Jägerndorf) – existovalo v letech 1377–1437 Rybnické knížectví (Księstwo Rybnickie, Herzogtum Rybnik) – existovalo v letech 1437–1474 Rybnicko-žársko-pštinské knížectví (Herzogtum Rybnik, Sohrau und Pless) – existovalo v letech 1456–1478 Seveřské knížectví (Księstwo Siewierskie, Herzogtum Sewerien, Ducatus Severiensis) – existovalo v letech 1177–1443 Střelecké knížectví (Księstwo Strzeleckie, Herzogtum Strehlitz) Těšínské knížectví (Księstwo Cieszyńskie, Herzogtum Teschen) Tošecké knížectví (Księstwo Toszeckie, Herzogtum Tost) Vladislavské knížectví (Księstwo Wodzisławskie, Herzogtum Loslau) – existovalo v letech 1464–1483 Zátorské knížectví (Księstwo Zatorskie, Herzogtum Zator) Nezařazené Kladské hrabství (Hrabstwo kłodzkie, Grafschaft Glatz) – K území Slezska bylo roku 1742 v důsledku první slezské války připojeno Kladské hrabství. Protože však Kladsko nevzniklo rozdělením původního Slezska, ale oddělením od Čech, nebývá mezi slezská knížectví počítáno.

Územní vývoj slezských knížectví

Slezsko rozdělené v 17. století

• 
  1172–1177
• 
  1177–1185
• 
  1185–1201
• 
  1201–1202
• 
  1206–1217
• 
  1217–1230
• 
  1241–1243
• 
  1243–1248
• 
  1248–1249
• 
  1249–1273
• 
  1273–1277
• 
  1277–1278
• 
  1278–1281
• 
  1281–1284
• 
  1284–1287
• 
  1287–1290
• 
  1290–1291
• 
  1294–1296
• 
  1296–1301
• 
  1306–1309
• 
  1309–1311

Odkazy

Literatura

• BAR, Přemysl. Lenní listiny z let 1271-1348 a integrace slezských vévodství do svazku Zemí Koruny české. In: DÁŇOVÁ, Helena; KLÍPA, Jan; STOLÁROVÁ, Lenka. Slezsko. Země Koruny české. Historie a kultura 1300-1700. Praha: Národní galerie, 2008. ISBN 978-80-7035-396-7. S. 103–113.
• ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-172-8. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu slezské knížectví na Wikimedia Commons

Autoritní data	NKC: ge745419

Portály: Slezsko