Tento článek je o hornině. O brusném papíru pojednává článek Smirkový papír.

Smirek je přírodní velmi tvrdá metamorfovaná hornina, jejíž hlavní složkou je korund, (oxid hlinitý) (Al2O3). Vzniká metamorfózou železitých bauxitů.[1] Název je odvozen od názvu města Smyrna (dnes Izmir) na západním pobřeží Turecka, kde se již ve starověku těžil a používal. Protože obsahuje různé příměsi, má tmavě šedou až černou barvu. Vzhledem k velké tvrdosti korundu byl dlouho nejužívanějším brusivem pro broušení kovů, skla atd. Od 20. století se nahrazuje umělými (keramickými) brusivy, jako je karborundum.

Surový smirek z ostrova Naxu

Naleziště

editovat

Nejznámějším nalezištěm kvalitního smirku je ostrov Naxos v řeckých Kykladách. Smirek se zde těží už více než dva tisíce let. Výhradní práva na odběr měl od roku 1871 výrobce brousicích strojů firma Naxos-Union ve Frankfurtu nad Mohanem.

Užití

editovat

Drcený smirek se pečlivě třídí podle velikosti zrn a používá jako brusivo, pro výrobu smirkového papíru a plátna, výrobu brousicích a lešticích past a také jako přísada do asfaltu pro zvýšení adheze vozidel.

Literatura

editovat
  • Ottův slovník naučný, heslo Korund. Sv. 14, str. 866

Reference

editovat
  1. PETRÁNEK, Jan. Smirek – Geologická encyklopedie on-line [online]. Česká geologická služba [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
  NODES