Soukromá válka pana Wilsona

Soukromá válka pana Wilsona (v anglickém originále Charlie Wilson's War) je americký historický film, resp. politické a životopisné drama, žánrově se pohybující na pomezí komediální satiry a politického thrilleru. V roce 2007 jej natočil režisér Mike Nichols dle stejnojmenné knižní předlohy George Crileho, jež byla napsána na základě skutečných událostí. Hlavní role ztvárnil Tom Hanks, Julia Robertsová a Philip Seymour Hoffman. Jde o příběh z 80. let 20. století, jehož hlavním hrdinou je americký kongresman za stát Texas Charlie Wilson. Tento požitkářský cynik poté, co u afghánských hranic poznal studenou válku zblízka, inicioval tajnou operaci s cílem vyzbrojení mudžáhidů. Výrazně tak přispěl k porážce sovětských vojsk při sovětské invazi do Afghánistánu a tím i k pozdějšímu zániku Sovětského svazu.[1]

Soukromá válka pana Wilsona
Původní názevCharlie Wilson's War
Země původuUSAUSA USA
Jazykangličtina
Délka100 minut
Žánryhistorický
životopisné drama
komediální satira
politický thriller
PředlohaSoukromá válka pana Wilsona: strhující příběh neobyčejného kongresmana a odvážného agenta CIA, kteří změnili dějiny
NámětGeorge Crile
ScénářAaron Corkin
RežieMike Nichols
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleTom Hanks
Julia Roberts
Amy Adams
Philip Seymour Hoffman
Emily Bluntová
ProdukceCelia D. Costas
Tom Hanks
Gary Goetzman
HudbaJames Newton Howard
KameraStephen Goldblatt
KostýmyAlbert Wolsky
StřihJohn Bloom
ZvukLee Dichter
Ron Bochar
Petur Hliddal
Výroba a distribuce
Premiéra21. prosince 2007 (USA)
Česká premiéra14. února 2008
Produkční společnostRelativity Media
DistribuceUniversal Studios
Rozpočet75 mil. $
Tržby119 000 410 $
Soukromá válka pana Wilsona na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kongresman Charlie Wilson, demokratický politik v páté volební periodě, je známý především jako bonviván s problematickou pověstí – pořádá velké večírky, obklopuje se atraktivními ženami (které také zaměstnává ve své kongresové kanceláři) a má sklony k alkoholu. Jeho životní styl přitahuje pozornost federálních vyšetřovatelů a státní zástupce Rudy Giuliani zahajuje vyšetřování ohledně údajného užívání kokainu, které je součástí širšího prověřování pochybení v Kongresu. Wilson z vyšetřování vychází bez obvinění.

Zlomový moment přichází 6. dubna 1980, kdy Wilson zhlédne televizní reportáž Dana Rathera o situaci v Afghánistánu. Jeho zájem o konflikt dále prohlubuje Joanne Herringová, vlivná houstonská společenská celebrita, televizní moderátorka a šestá nejbohatší žena v Texasu. Tato přesvědčená křesťanka a antikomunistka, s níž Wilson udržuje občasný romantický vztah, ho přesvědčí k větší angažovanosti v afghánské záležitosti.

Wilson zjišťuje, že současný rozpočet pro operace v Afghánistánu činí pouhých 5 milionů dolarů ročně, a okamžitě iniciuje jeho zdvojnásobení. Na Herringové naléhání navštíví Pákistán, kde se setkává s prezidentem Zia-ul-Haqem. Pákistánští představitelé kritizují váhavý přístup USA a neschopnost CIA včas odhalit vpád 130 000 sovětských vojáků do Afghánistánu. Wilson se dozvídá, že pětina afghánské populace uprchla do Pákistánu.

Návštěva uprchlického tábora v Péšávaru Wilsonem hluboce otřese – vidí zmrzačené děti a slyší o zvěrstvech sovětské armády. Při následném setkání s místním šéfem CIA Haroldem Holtem nabízí finanční podporu pro dodávky zbraní, ale naráží na obavy z prozrazení těchto operací. Wilson následně navazuje spolupráci s agentem CIA Gustem Avrakotosem, který nedávno přešel do afghánského oddělení po konfliktu s evropským ředitelem CIA Henry Cravelym. Společně s expertem na strategické zbraně Michaelem G. Vickersem vypracovávají plán na vyzbrojení mudžáhidů účinnými zbraněmi proti sovětským bitevním vrtulníkům Mi-24.

Wilsonovi se daří vybudovat komplexní síť tajné spolupráce mezi zdánlivě neslučitelnými partnery. V Jeruzalémě zajišťuje přes Zvi Rafiaha dodávky ukořistěných sovětských zbraní, v Káhiře získává přístup k dalším zbraním sovětského typu z egyptské licenční výroby. Přes odpor Pákistánu a Afghánistánu vůči Izraeli se tak Izrael stává po USA druhým největším dodavatelem zbraní pro afghánské povstalce.

S pomocí Joanne Herringové získává Wilson podporu předsedy výboru Doca Longa, kterého přesvědčí návštěvou uprchlického tábora. Postupně se mu daří navyšovat rozpočet až na 500 milionů dolarů, které Saúdská Arábie zdvojnásobuje na celkovou miliardu. Tyto prostředky umožňují vyzbrojit mudžáhidy moderními zbraněmi včetně protiletadlových střel Stinger, které účinně decimují sovětské vrtulníky. Program se stává součástí tzv. Reaganovy doktríny, v jejímž rámci USA rozšiřují podporu protikomunistickým hnutím po celém světě. Sovětský svaz, čelící rostoucím ztrátám v ekonomicky nevýznamném Afghánistánu, nakonec 14. dubna 1988 podepisuje ženevskou dohodu o stažení vojsk.

Wilson se po válce snaží získat alespoň milion dolarů na poválečnou obnovu Afghánistánu, především na výstavbu škol, které by mohly vzdělávat děti dříve, než je ovlivní radikální skupiny. Naráží však na nezájem americké administrativy. Za své služby získává jako první a dosud jediný civilista nejvyšší vyznamenání CIA "Honored Colleague", ale jeho hrdost kalí obavy z možných budoucích důsledků amerického stažení z Afghánistánu. Jak později poznamenává: "Tyto věci se staly. Byly slavné a změnily svět... a pak jsme zkazili koncovku."

Obsazení

editovat
Dnes víc než kdy platí, že každý jen sedí na zadku a o všem spekuluje. Je osvěžující vidět někoho, kdo se rozhodl na vlastní pěst změnit historii.
— režisér Nichols[1]

Přijetí

editovat

Film vydělal 66,7 milionu dolarů v Severní Americe a Kanadě a 52,3 milionu dolarů v ostatních oblastech, celkově tak vydělal 119 milionů dolarů po celém světě; jeho rozpočet činil 75 milionů dolarů. V Severní Americe měl být původně vydán 25. prosince 2007, ale 30. listopadu bylo oznámeno přesunutí na 21. prosince 2007. Za první víkend vydělal z 2 575 kin 9,6 milionu dolarů.[2]

Recenze

editovat

Na recenzní stránce Rotten Tomatoes získal z 196 započtených recenzí 82 % s průměrným ratingem 6,8 bodů z deseti. Na serveru Metacritic snímek získal z 39 recenzí 69 bodů ze sta.

Ocenění a nominace

editovat
Ocenění Kategorie Nominovaný Výsledek
Central Ohio Film Critics Association nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli Philip Seymour Hoffman vítězství
Critics' Choice Movie Awards nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli Philip Seymour Hoffman nominace
nejlepší scénář Aaron Sorkin nominace
Dallas-Fort Worth Film Critics Association nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli Philip Seymour Hoffman 2. místo
nejlepší film 10. místo
Filmová cena Britské akademie nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli Philip Seymour Hoffman nominace
Houston Film Critics Society Awards nejlepší film 9. místo
nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli Philip Seymour Hoffman nominace
Chicago Film Critics Association nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli Philip Seymour Hoffman nominace
Národní společnost filmových kritiků nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli Philip Seymour Hoffman 3. místo
Online Film Critics Society nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli Philip Seymour Hoffman nominace
Oscar nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli Philip Seymour Hoffman nominace
St. Louis Film Critics Association nejlepší režie Mike Nichols nominace
nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli Philip Seymour Hoffman nominace
Toronto Film Critics Association nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli Philip Seymour Hoffman nominace
Washington D.C. Area Film Critics Association nejlepší adaptovaný scénář Aaron Sorkin vítězství
World Soundtrack Academy nejlepší skladatel James Newton Howard vítězství
Zlatý glóbus nejlepší film (muzikál/komedie) nominace
nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli (muzikál/komedie) Tom Hanks nominace
nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli Philip Seymour Hoffman nominace
nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli Julia Roberts nominace
nejlepší scénář Aaron Sorkin nominace

Reference

editovat
  1. a b Soukromá válka pana Wilsona. Tip dne. Magazín Dnes + TV. Praha: MAFRA, 12. leden 2012, roč. XX, čís. 2, s. 43. Dostupné online. ISSN 2533-6932.
  2. Charlie Wilson's War [online]. [cit. 2018-01-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
  NODES
admin 1
Association 6
INTERN 1