Szamos
Szamos (maďarsky, výslovnost [samoš]; rumunsky Someș, výsl. [someš]; dácky Samus, latinsky Samos; keltsky Samo) je řeka v Rumunsku (župy Kluž, Sălaj, Maramureš, Satu Mare) a v Maďarsku (Szabolcs-Szatmár-Bereg). Je levým přítokem Tisy. Měří 418 km. Povodí má rozlohu přibližně 15 300 km². Vladimir Georgiev odvozoval název řeky ze slovanského somъ (sumec).[1]
| Someș Szamos | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 418 km |
| Plocha povodí | 15 300 km² |
| Průměrný průtok | 114 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| Východní Karpaty, soutok Someșul Mare a Someșul Mic 47°8′40,28″ s. š., 23°54′46,52″ v. d. | |
| Ústí | |
| Tisa 48°6′50,76″ s. š., 22°20′21,49″ v. d. | |
| Protéká | |
 Rumunsko (Kluž, Sălaj, Maramureš, Satu Mare),  Maďarsko (Szabolcs-Szatmár-Bereg) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Tisa | |
 mapa hlavních rumunských řek | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Podle této řeky byl pojmenovaný monitor Rakousko-uherského loďstva SMS Szamos (1892-1962), sloužící u Dunajské flotily za první světové války.
Průběh toku
editovatNa horním toku má horský charakter. Protéká výběky Východních Karpat a masívu Bihor. Na dolním toku protéká Středodunajskou rovinou.
Vodní režim
editovatPrůměrný průtok vody u města Satu Mare je 114 m³/s. Největší průtok bývá na jaře a na začátku léta, nejmenší na konci léta a na podzim. Zamrzá na konci prosince a rozmrzá do konce února.
Využití
editovatVodní doprava je možná na dolním toku, kde je koryto napřímeno a regulováno. Využívá se na plavení dřeva, zavlažování (dolní tok). Leží na ní města Kluž, Satu Mare (Rumunsko)
Reference
editovat- ↑ The Journal of Indo-European Studies, Svazky 13–14. [s.l.]: [s.n.], 1985. Dostupné online. S. 229.
Literatura
editovat- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Самош“.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Szamos na Wikimedia Commons
