Tóhoku šinkansen

Tóhoku šinkansen
Stát	Japonsko
Provozovatel dráhy	East Japan Railway Company, Shinkansen General Management Department a JR East
Datum otevření	1982
Technické informace
Délka	674,9 km
Rozchod koleje	rozchod 1435 mm
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tóhoku šinkansen je japonská vysokorychlostní železniční trať spojující Tokio s Aomori v prefektuře Aomori. Délka trasy, která činí 674,9 km, z ní dělá nejdelší japonský šinkansen. Vede přes řidčeji osídlenou oblast Tóhoku hlavního japonského ostrova Honšú. V březnu roku 2016 na ni navázal Hokkaidó šinkansen tunelem Seikan do stanice Shin-Hakodate-Hokuto, který bude do roku 2030 rozšířen o nový úsek až do Sappora.

Tóhoku šinkansen má na své trase dvě odbočky tzv. "minišinkanseny" – Jamagata a Akita šinkansen.

Trať je provozována Východojaponskou železniční společností (JR East).

Kategorie spojů

Na trati jsou provozovány čtyři různé kategorie spojů:

Hayabusa
- Tokio – Shin-Aomori/Shin-Hakodate-Hokuto
- omezený počet zastávek
- v provozu od 5. března 2011
Hayate
- Morioka/Shin-Aomori – Shin-Hakodate-Hokuto,
- omezený počet zastávek
- v provozu od 26. března 2016
Yamabiko
- V úseku Tokio – Sendai omezený počet zastávek, v úseku Sendai - Morioka všechny zastávky,
- v provozu od června 1982
Nasuno,
- Tokio – Ojama/Nasušiobara/Kórijama
- všechny zastávky
- v provozu od roku 1995

Jedna kategorie spojů byla zrušena:

Aoba
- Tokio - Sendai
- všechny zastávky
- červen 1982 – říjen 1997
- nahrazena kategorii Nasuno

Část trati také využívá Jamagata a Akita šinkansen.

Seznam stanic


Stanice	Původní název	Vzdálenost od začátku (km)	Kategorie spojů				Lokace
Stanice	Původní název	Vzdálenost od začátku (km)	Hayabusa	Hayate	Yamabiko	Nasuno	Město	Prefektura
Tokio	東京	0	●		●	●	Čijoda	Tokio
Ueno	上野	3,6	▲		▲	●	Taitó	Tokio
Ómija	大宮	31,3	●		●	●	Ómija, Saitama	Saitama
Ojama	小山	80,6	｜		▲	●	Ojama	Točigi
Ucunomija	宇都宮	109,0	｜		●	●	Ucunomija
Nasušiobara	那須塩原	152,4	｜		▲	●	Nasušiobara
Shin-Širakawa	新白河	178,4	｜		▲	●	Nišigó	Fukušima
Kórijama	郡山	213,9	｜		●	●	Kórijama
Fukušima	福島	255,1	｜		●		Fukušima
Široiši-Zaó	白石蔵王	286,2	｜		▲		Široiši	Mijagi
Sendai	仙台	325,4	●		●		Sendai
Furukawa	古川	363,8	▲		●		Ósaki
Kurikoma-Kógen	くりこま高原	385,7	▲		●		Kurihara
Ičinoseki	一ノ関	406,3	▲		●		Ičinoseki	Iwate
Mizusawa-Eaši	水沢江刺	431,3	▲		●		Óšú
Kitakami	北上	448,6	▲		●		Kitakami
Shin-Hanamaki	新花巻	463,1	▲		●		Hanakami
Morioka	盛岡	496,5	●	●	●		Morioka
Iwate-Numakunai	いわて沼宮内	527,6	▲	｜			Iwate
Ninohe	二戸	562,2	▲	●			Ninohe
Hačinohe	八戸	593,1	▲	●			Hačinohe	Aomori
Šičinohe-Towada	七戸十和田	628,2	▲	●			Šičinohe
Shin-Aomori	新青森	674,9	●	●			Aomori
↓Služby mířící na Hokkaidó šinkansen↓ editovat

Legenda
●	Všechny vlaky zastavují
｜	Všechny vlaky projíždějí
▲	Některé vlaky zastavují

Vozový park

Aktuální vozový park (2023)

řada E2: Služby Yamabiko / Nasuno
řada E3: služby Tsubasa / Yamabiko / Nasuno
řada E5: služby Hayabusa / Hayate / Yamabiko / Nasuno
řada E6: Služby Komachi / Hayabusa / Yamabiko / Nasuno
řada H5: služby Hayabusa / Hayate / Yamabiko / Nasuno

řada E2
řada E3
řady E5
řada E6
řada H5

Bývalý vozový park

Série 200: Yamabiko / Nasuno / Aoba services (1982 – listopad 2011) ^[1]
Řada 400: Služby Tsubasa / Nasuno (červenec 1992 – duben 2010)
Série E1: Služby Max Yamabiko / Max Aoba (červenec 1994 – prosinec 1999)
Řada E4: Služby Max Yamabiko / Max Nasuno (1999 – září 2012)

řada 200
řada 400
řada E1
řada E4

Budoucí vozový park

Řada E8: služby Tsubasa / Yamabiko / Nasuno (od roku 2024 dále)

Časová osa

28. listopadu 1971: rok zahájení stavby
23. června 1982: Otevřen úsek Ómija–Morioka
14. března 1985: Otevřen úsek Ueno–Ómiya .
20. června 1991: Otevřen úsek Tokio–Ueno .
Říjen 1998: 1 miliarda přepravených cestujících ve vlacích šinkansen společnosti JR East.
1. prosince 2002: Otevřen úsek Morioka–Hachinohe .
13. dubna 2010: Zahájen zkušební provoz na úseku z Hachinohe do Shin-Aomori.^[2]
4. prosince 2010: Otevřen úsek Hachinohe – Shin-Aomori.^[3]
5. března 2011: Nasazení jednotek E5 na nově vytvořenou kategorii spojů Hayabusa, spojující Tokio s Shin-Aomori.^[4]
23. června 2012: Oslaveno 30. výročí, za dobu provozu bylo do této chvíle přepraveno přibližně 1,93 miliardy cestujících.

Rekordy

Trať prochází hornatým terénem, který si vyžádal velké množství mostů, estakád a tunelů. Tunel Iwate-Ičinohe na úseku Morioka–Hachinohe, dokončený v roce 2000, byl krátce nejdelším pozemním železničním tunelem na světě s délkou 25,8 km. V roce 2005 ho na první pozici vystřídal tunel Hakkóda na prodloužení do Aomori s délkou 26,5 km. Ten byl ovšem již v roce 2007 sesazen Lötschbergským úpatním tunelem (34,57 km), na který navázal Gotthardský úpatní tunel (57 km).

Přírodní katastrofy

Zemětřesení a tsunami v Tóhoku (2011)

Odpoledne 11. března 2011 byl provoz na trati pozastaven v důsledku zemětřesení a následného tsunami. Společnost JR East odhadovala, že na trati mezi Omijou a Iwate-Numakunai bude zapotřebí opravit asi 1 100 závad, od zhroucených střech stanic po ohnuté stožáry.

Provoz na lince byl obnovován po částech. Úsek z Tokia do Nasušiobary byl otevřen 15. března, úsek z Morioky do Shin-Aomori byl otevřen 22. března, úsek mezi Moriokou a Ičinoseki byl otevřen 7. dubna a úsek mezi Nasušiobarou a Fukušimou dne 12. dubna. Většina trati byla otevřena již 30. dubna, avšak s omezením rychlosti vlaků a menším počtem spojů.^[5]^[6]^[7] Maximální rychlostí mohly jezdit vlaky až 23. září 2011.^[8]

Zemětřesení v roce 2021

13. února roku 2021 zasáhlo oblast Tóhoku zemětřesení o síle 7,1 stupně richterovy škály. To napáchalo značné škody na infrastruktuře, například mezi stanicemi Shin-Shirakawa a Furakawa.^[9] JR East nakonec uzavřelo celý úsek mezi Nasušiobarou a Moriokou. Trať se otevírala postupně až do 24. února. Veškerá omezení byla odstraněna až 26. března zrušením nouzového jízdního řádu.^[10]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tōhoku Shinkansen na anglické Wikipedii.

↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2023-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-10. (japonsky)
↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2023-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-20. (japonsky)
↑ 東北新幹線新青森開業等について [online]. JR East, 2010-05-11. Dostupné online. (japonsky)
↑ 新しい東北新幹線の列車愛称等の決定について [online]. JR East, 2010-05-11. Dostupné online. (japonsky)
↑ mainichi.jp. Dostupné online. Archivováno 16. 4. 2011 na Wayback Machine.
↑ Kyodo News, "Tohoku Shinkansen to resume services on more sections", 12 April 2011.
↑ NHK, "Tohoku Shinkansen to fully resume April 30", 18 April 2011.
↑ Kyodo News, "Tohoku Shinkansen Line back to normal", Japan Times, 24 September 2011, p. 2.
↑ Japan braces for aftershocks as M7.3 quake injures over 150 [online]. english.kyodonews.net, 2021-02-14. Dostupné online. (anglicky)
↑ 東北新幹線が通常ダイヤ復帰　所要時間や本数、元通りに [online]. [cit. 2023-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-06-19. (japonsky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Tóhoku šinkansen na Wikimedia Commons

[mainichi20110912-1] Archivovaná kopie [online]. [cit. 2023-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-10. (japonsky)

[2] Archivovaná kopie [online]. [cit. 2023-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-20. (japonsky)

[jre-aomori20100511-3] 東北新幹線新青森開業等について [online]. JR East, 2010-05-11. Dostupné online. (japonsky)

[jre-hayabusa20100511-4] 新しい東北新幹線の列車愛称等の決定について [online]. JR East, 2010-05-11. Dostupné online. (japonsky)

[5] mainichi.jp. Dostupné online. Archivováno 16. 4. 2011 na Wayback Machine.

[6] Kyodo News, "Tohoku Shinkansen to resume services on more sections", 12 April 2011.

[7] NHK, "Tohoku Shinkansen to fully resume April 30", 18 April 2011.

[8] Kyodo News, "Tohoku Shinkansen Line back to normal", Japan Times, 24 September 2011, p. 2.

[kyodo140221-9] Japan braces for aftershocks as M7.3 quake injures over 150 [online]. english.kyodonews.net, 2021-02-14. Dostupné online. (anglicky)

[10] 東北新幹線が通常ダイヤ復帰　所要時間や本数、元通りに [online]. [cit. 2023-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-06-19. (japonsky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]