Theodor Zichy
Theodor hrabě Zichy (Theodor Graf Zichy von Zich und Vászonykeö) (15. června 1847 Prešpurk – 9. července 1927, Vídeň) byl uherský šlechtic a politik a rakousko-uherský diplomat. Od mládí působil v diplomatických službách, nakonec byl dlouholetým vyslancem v Bavorském království (1896–1905).[1][2] Poté se věnoval politice v Uhrách, kde byl mimo jiné místopředsedou Uherského sněmu.
| Theodor hrabě Zichy | |
|---|---|
 Erb rodu Zichyů | |
| Místopředseda Uherského sněmu | |
| Dědičný člen uherské Panské sněmovny | |
| Rakousko-uherský vyslanec v Bavorsku | |
| Ve funkci: 1896 – 1905 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | Nikolaus Wrede |
| Nástupce | Ludwig Velics |
| Rakousko-uherský vyslanec ve Württembersku | |
| Ve funkci: 1894 – 1896 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | Alexander Okolicsányi |
| Nástupce | István Burián |
| C. k. tajný rada | |
| Císařský komoří | |
| Narození | 15. června 1847 Prešpurk (Bratislava)  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 9. července 1927 (ve věku 80 let) Vídeň  Rakousko |
| Titul |  hrabě |
| Choť | (1887–1903) Marie Margareta z Wimpffenu (1858–1930) |
| Rodiče | František Zichy (1811–1900) a Marie Klára z Demblinu (1814–1868) |
| Příbuzní | bratr: Josef Zichy (1841–1924) bratr: August Zichy (1852–1925) tchán: Felix Wimpffen (1827–1882) |
| Profese | dobrodruh, politik a diplomat |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovat
Pocházel z uherského šlechtického rodu Zichyů,[3] narodil se jako druhorozený ze čtyř synů politika a diplomata Františka Zichyho (1811–1900).[4] Theodor studoval v letech 1866–1870 práva na univerzitě ve Vídni a po složení diplomatických zkoušek vstoupil v roce 1871 do služeb rakousko-uherského ministerstva zahraničí. Začínal jako atašé v Istanbulu a Teheránu, v roce 1873 byl vyslaneckým tajemníkem v Berlíně a na této pozici přešel v roce 1874 do Istanbulu, kde byl tehdy jeho otec velvyslancem. V roce 1877 byl jako vyslanecký sekretář přeložen do Petrohradu[5] a následně do Paříže (1879–1884). V letech 1884–1887 působil ve Španělsku a poté se vrátil do Francie, kde v letech 1887–1894 zastával post velvyslaneckého rady (respektive legační rada I. kategorie).[6] V letech 1894–1896 byl rakousko-uherským vyslancem ve Württembersku a následně v letech 1896–1905 vyslancem v Bavorsku.[7] Po odchodu z diplomatických služeb se věnoval politice v Uhrách, kde byl dědičným členem uherské panské sněmovny a později viceprezidentem uherského sněmu.
Byl majitelem velkostatku Bihárdiószeg v župě Bihor (dnes v Rumunsku). K velkostatku patřil zámek a 4 000 hektarů půdy.[8]
Tituly a ocenění
editovatVe funkci vyslance v Bavorsku obdržel v roce 1898 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[9] Během působení v diplomatických službách získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.[10][11]
Rakousko-Uhersko
editovat
komtur Řádu Františka Josefa s hvězdou (1890)
Jubilejní pamětní medaile (1898)
Řád železné koruny I. třídy (1905)
Zahraničí
editovat
velkokříž Řádu Fridrichova (Württembersko)
velkokříž Řádu zähringenského lva (Bádensko)
velkokříž Řádu Filipa Velkomyslného (Hesensko)
komandér Řádu čestné legie (Francie)
Řád sv. Michaela I. třídy (Bavorsko)
komandér Řádu Karla III. (Španělsko)
Řád lva a slunce III. třídy (Persie)
Řád Medžidie IV. třídy (Osmanská říše)
Rodina
editovatV roce 1887 se oženil s hraběnkou Marií Margaretou von Wimpffen (1858–1930), dcerou rakousko-uherského velvyslance ve Francii a Itálii hraběte Felixe Wimpffena. Manželství zůstalo bez potomstva a v roce 1903 bylo rozvedeno.
Vysoké funkce v různých sférách zastávali i Theodorovi bratři. Starší bratr Josef (1841–1924) byl v letech 1873–1875 uherským ministrem veřejných prací a dopravy, mladší bratr August (1852–1925) byl nejvyšším maršálkem Uherského království a rytířem Řádu zlatého rouna.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Přehled personálního obsazení diplomatických zastoupení Habsburské monarchie in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1917; Vídeň, 1917; s. 7–36 dostupné online
- ↑ Die Hochburg des Hochadels. Aristokratie und Diplomatisches Korps der Habsburger-monarchie im 19. und frühen 20. Jahrhundert in: Historia scribere 07/2015; Univerzita Innsbruck, 2015; s. 402 dostupné online
- ↑ Rod Zichyů in: Ottův slovník naučný, 27. díl; Praha, 1907, s. 609
- ↑ Rodokmen Zichyů
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1878; Vídeň, 1878; s. 203 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1889; Vídeň, 1889; s. 257 dostupné online
- ↑ Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1897; Vídeň, 11897; s. 34 dostupné online
- ↑ KOBLASA, Pavel: Uherská šlechta v nových časech; České Budějovice, 2011; s. 46, 76 ISBN 978-80-254-9315-1
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1900; Vídeň, 1900; s. 206 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Theodora Zichyho in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1904; Vídeň, 1904; s. 40 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Theodora Zichyho in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 248 dostupné online
