Torricella-Taverne
Torricella-Taverne (známá také jako Taverne-Torricella, díky názvu železniční stanice na Gotthardské dráze) je obec ve švýcarském kantonu Ticino, okresu Lugano. Žije zde přibližně 3 100[1] obyvatel.
| Torricella-Taverne | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°4′0″ s. š., 8°55′0″ v. d. |
| Nadmořská výška | 427 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Ticino |
| Okres | Lugano |
  Torricella-Taverne Torricella-Taverne, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 5,25 km² |
| Počet obyvatel | 3 087 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 588 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 6808 |
| Označení vozidel | TI |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie
editovatObec se skládá ze dvou osad Taverne a Torricella (s vesnicí Motto) a leží na pravém břehu řeky Vedeggio jižně od Monte Barro.
Sousedními obcemi jsou Monteceneri na severu, Ponte Capriasca na východě, Origlio, Lamone a Bedano na jihu a Alto Malcantone a Mezzovico-Vira na západě.
Historie
editovat
První zmínka o obci pochází z roku 1254 a jmenuje se Torexella.[2] Nacházejí se zde různé pohřební nálezy z pravěku, doby římské a raného středověku. Výraz ad clausas Carvine v dokumentu z roku 1354 naznačuje existenci opevnění v Taverne, které pravděpodobně tvořilo severní hranici panství královského dvora Agnuzzo v raném středověku. Na protáhlém skalnatém kopci kdysi stával hrad, z něhož se dochovaly zbytky věže, cisterny a kurtiny. Navzdory kusé tradici patřil pravděpodobně rodu Rusca, který ve 13. a 14. století vlastnil v oblasti četné statky.[2]
V roce 1799 se u Torricella-Taverne utábořily rakousko-ruské jednotky generála Alexandra Suvorova a svedly bitvu s oddílem Francouzů. Torricella-Taverne původně spadala pod církevní jurisdikci Agno. Farnost vzniklá v roce 1566 se osamostatnila v roce 1615. Kostel Santi Maurizio e Biagio, zmiňovaný v roce 1361, je staršího původu. Chór byl přistavěn v první polovině 17. století a naposledy byl renovován v letech 2002–2003.[2]
V poslední třetině 20. století počet obyvatel Torricella-Taverne rychle rostl, zejména díky dopravní dostupnosti obou největších měst kantonu, Lugana a Bellinzony.[2]
Obyvatelstvo
editovat| Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1591 | 1626 | 1801 | 1930 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2002 | 2010 | 2020 | |||
| Počet obyvatel | 500 | 330 | 150 | 610 | 1067 | 1612 | 2317 | 2704 | 2843 | 2969 | 3072 | |||
Hospodářství a doprava
editovat
Hlavním zdrojem příjmů bylo dříve zemědělství a lesnictví, kromě toho se mnoho obyvatel vystěhovalo jako stavitelé (tzv. maestranze). Na počátku 20. století bylo v Torricella-Taverne v provozu pět mlýnů. Otevření železniční stanice s malým nákladovým nádražím na významné Gotthardské dráze, výstavba hlavní silnice a později dálnice A2 vedly k založení mnoha průmyslových podniků a obchodních firem. V roce 1905 byl v Torricella-Taverne otevřen jeden z největších rýžovarů ve Švýcarsku, který v roce 1957 koupilo družstvo Migros.[2]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Torricella-Taverne na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c d e f CROCI MASPOLI, Bernardino. Torricella-Taverne [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2023-07-27 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Torricella-Taverne na Wikimedia Commons - (italsky) Oficiální stránky
