Vaasa
Vaasa ([ˈvɑːsɑ]; švédsky Vasa) je západofinské přístavní město ležící na břehu Botnického zálivu. S městem Umeå je spojuje trajekt, jenž je nejkratším námořním spojením mezi Finskem a Švédskem.
Vaasa Vaasan kaupunki | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 63°5′45″ s. š., 21°36′55″ v. d. |
Nadmořská výška | 6 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
Stát | Finsko |
Provincie | Pohjanmaa |
Vaasa | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 364,8 km² |
Počet obyvatel | 69 036 (2024)[1] |
Hustota zalidnění | 189,2 obyv./km² |
Správa | |
Vznik | 1606 |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Letiště Vaasa se nachází 9 kilometrů jihovýchodně od centra města.
Historie
editovatVaasa byla založena roku 1606 švédským králem Karlem IX. V 18. století se město neobyčejně rychle rozrostlo. Stalo se nejen sídlem zemského soudu, ale i prvním finským městem s veřejnou knihovnou. Ovšem roku 1852 byla Vaasa postižena zničujícím požárem, podobně jako i jiná finská města té doby. K několika málo dochovaným stavbám patří budova zemského soudu, přestavěná v roce 1863 na kostel.
Poté bylo město znovu vystavěno o 7 km západněji, neboť původní město ztratilo v důsledku postglaciálního vzestupu zemské kůry přístup k moři. Význam nového přístavu vzrůstal, k čemuž přispělo i propojení železniční tratí v roce v roce 1883.
Během Finské občanské války v roce 1918 se Vaasa stala opěrným bodem Bílých brigád vedených generálem Mannerheimem. Po dobu deseti týdnů, až do znovudobytí Helsinek, byla Vaasa sídlem exilového senátu a tím i faktickým hlavním městem země.
Znak města
editovatZlatá otep v červeném štítovém poli. Nad štítem zlatá koruna se zlatými a stříbrnými akanty. Pod štítem je zavěšen Řád kříže svobody.
Jazyk
editovatVaasa je oficiálně dvojjazyčným městem. 70 procent obyvatel hovoří finsky, 25 procent finskou švédštinou.[2]
Univerzity
editovatV městě Vaasa jsou tři univerzity. Největší z nich je Vaasan yliopisto (Univerzita Vaasa), kterou navštěvuje přes 4500 studentů.[3] Dále je zde Åbo Akademi Vasa (pobočka Åbo Akademie Turku) a Svenska Handelshögskolan (Švédská obchodní vysoká škola)
Průmysl
editovatVe Vaase má svůj výrobní závod Wärtsilä (finsky: Oy Wärtsilä), výrobce lodních šroubů, lodních dieselových motorů a zařízení pro energetiku.
Fotogalerie
editovat-
Vodárenská věž
-
Budova soudu
-
Luterský kostel
-
Pravoslavný kostel
-
Radnice
-
Luterský kostel, pohled z vodárenské věže
-
Původní zemský soud ve staré Vaase (Korsholm), dnes kostel
Obyvatelstvo
editovatVývoj počtu obyvatel (Stav: k 31. prosinci):
- 1983 – 54 297
- 1987 – 53 737
- 1990 – 53 429
- 1997 – 56 277
- 2000 – 56 737
- 2002 – 56 925
- 2003 – 57 014
- 2004 – 57 030
Partnerská města
editovatZnámé osobnosti
editovat- Aarne Reini (1906–1974), zápasník
- Aulikki Rautawaara (1906–1990), zpěvačka
- Viljo Revell (1910–1964), architekt
- Leif Segerstam (1944–2024), skladatel a dirigent
- Gunilla Nyroos (* 1945), herečka
- Mikaela Ingberg (* 1974), atletka
- Heikki Kallio (* 1980), šachový velmistr
- Maija Saari (* 1986), fotbalistka
- Oskar Osala (* 1987), hokejista
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Vaasa na německé Wikipedii.
- ↑ Finland's preliminary population figure was 5,608,218 at the end of February 2024. Statistics Finland. Dostupné online.
- ↑ Vaasa – oficiální stránky (německá jazyková verze) [online]. [cit. 2010-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-18.
- ↑ Vaasa Ausbildung [online]. [cit. 2010-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-18.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vaasa na Wikimedia Commons
- Galerie Vaasa na Wikimedia Commons
- (anglicky) Cestovní příručka na Wikivoyage
- Oficiální stránky města (finsky, švédsky, německy, anglicky)