Varicellovirus

Varicellovirus
	Varicella zoster virus
Baltimorova klasifikace virů
Skupina	I (dsDNA viry)
Vědecká klasifikace
Realm	Duplodnaviria;
Říše	Heunggongvirae;
Kmen	Peploviricota;
Třída	Herviviricetes;
Řád	Herpesvirales;
Čeleď	Herpesviridae;
Podčeleď	Alphaherpesvirinae;
Rod	Varicellovirus;
Druhy
	HHV-3; BoHV-1; BoHV-5; SuHV-1;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Varicellovirus je rod herpetických virů. Obsahuje lidský herpesvirus 3 (HHV-3), 2 další viry skotu a jeden "suid" (angl.) vir. Společně s rody Simplexvirus, Mardivirus a Iltovirus patří do podčeledi Alphaherpesvirinae.

Virologie

Morfologie

Varicellovirus je obalený virus s amorfním tegumentem, sférickým až vícetvarým kapsidem tvořeným 162kapsomerami. V průměru má 150-200 nm, glykoproteinové komplexy jsou součástí membránového obalu.

Genom

Genom je nesegmentovaná, lineární dvoušroubovicová DNA o délce 125 kb obsahující ukončující a vnitřní repetitivní sekvence.

Genová exprese

Každý virový transkript je většinou pro jeden protein přičemž obsahuje promotorovou/regulační sekvenci, TATA box, vedoucí sekvenci 30-300 bp (nepřekládána) na 5' konci, ukončovací nepřekládanou sekvenci 10-30 bp na 3' konci a poly A signál. Mnoho genů se překrývá, vir obsahuje jen pár oddělených. Některé ORF jsou navzájem protichůdné, některé mohou být transkribovány z více promotorů a některé geny jsou nekódující.

Genom obsahuje 3 typy genů: bezprostřední, rané a pozdní. Bezprostřední jsou transkribovány okamžitě po infekci a zajišťují expresi raných genů kódující proteiny nezbytné pro replikaci. Pozdní geny většinou kódují strukturní proteiny. Geny exprimované během latentní fáze jsou řazeny do zvláštní kategorie.

Virové proteiny VHS a ICP27 se zaslouží o zastavení buněčné translace, čímž zajistí cílené upřednostnění virových proteinů nad buněčnými. VHS (nachází se na 17. genu, tvoří jej 455 aminokyselin ^[1]) je endoribonukleáza, která štěpí hostitelskou mRNA v cytoplasmě, čímž zajistí dostatek nukleotidů pro syntézu virové mRNA, kdežto ICP27 (nachází se v ORF4, tvoří jej 452 aminokyselin ^[2]) je bezprostřední protein, který se zaslouží o aktivaci transkripci jistých brzkých, raných i pozdních proteinů.

Životní cyklus

Replikace probíhá v jádře. Může probíhat lýtickou nebo latentní cestou.

Lýtická cesta

Virus se na hostitelské receptory naváže přes gB, gC, gD a gH.
Membrána viru sfúzuje s membránou buňky a vypustí tak virové jádro a tegumentární proteiny do cytoplasmy.
Kapsid je transportován k jadernému póru, kde je vDNA vypuštěna dovnitř.
Jsou exprimovány bezprostřední geny, které zahájí exprimaci raných genů.
Pomocí hostitelské polymerázy II je transkribována raná virová mRNA, která je přenesena do cytoplasmy a podle ní se translatují rané proteiny.
Rané proteiny se účastní replikace DNA a tak jsou přeneseny zpět do jádra.
Syntéza velkého množství vDNA pomocí virové DNA dependentní DNA polymerázy.
Pomocí hostitelské polymerázy II je transkribována pozdní virová mRNA, která je přenesena do cytoplasmy a podle ní se translatují pozdní proteiny.
Pozdní proteiny jsou strukturní složky virového jádra a tak jsou přeneseny zpět do jádra.
Viriony vypučí jadernou membránou, která byla obohacena o herpetické glykoproteiny skrze Golgiho aparát a nakonec jsou uvolněny skrz plasmatickou membránu.

Při lýtické cestě virus preferuje epiteliální slizniční buňky.

Latentní cesta

Replikace viru je v tandemu s replikací hostitelské buňky.

Epidemiologie

HHV-3

Tento vir je rozšířen celosvětově. Způsobuje plané neštovice a pásový opar.

BoHV-1

Skotí herpesvirus se vyskytoval celosvětově, nicméně se ho podařilo vyhubit v Rakouska, Dánska, Finska, Švédska, Itálie, Švýcarska a Norska. Způsobuje infekční skotí rinotracheitidu, respirační onemocnění, které může vést k velkým ztrátám díky potratům a úmrtnosti.

SuHV-1

Vir se vyskytuje v částech Evropy, jižní Asie, centrální a jižní Americe, Mexiku, Kubě, Samoi a Rwandě. Způsobuje nemoci nervového systému (paralýzu zadních nohou, meningoencefalitidu), vysokou úmrtnost u mladých zvířat a respirační nemoci u starších prasat.

Odkazy

Související články

Reference

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Varicellovirus na Wikimedia Commons
ViralZone Archivováno 11. 5. 2011 na Wayback Machine.

[1] ttp://www.uniprot.org/uniprot/P09275

[2] ttp://www.uniprot.org/uniprot/P09269

[1]

[2]