Victor Massé

Victor Massé
Victor Massé
	Fotografický portrét bratří Erwinů (Paříž).
Rodné jméno	Félix Marie Massé
Narození	7. března 1822; Lorient
Úmrtí	5. července 1884 (ve věku 62 let); rue Victor-Massé
Místo pohřbení	Hřbitov Montmartre
Alma mater	Národní konzervatoř hudby a tance v Paříži
Povolání	hudební skladatel a hudební pedagog
Zaměstnavatelé	Národní konzervatoř hudby a tance v Paříži (1866–1880); Opéra national de Paris
Ocenění	Římská cena (1844); rytíř Řádu čestné legie (1856); důstojník Řádu čestné legie (1877)
Příbuzní	Philippe Gille (zeť)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Victor Massé, vlastním jménem Félix-Marie Massé, (7. března 1822 Lorient, Francie – 5. července 1884 Paříž) byl francouzský hudební skladatel. Věnoval se především vokální hudbě, totiž pozdním operám comique, operetám a písním.

Život

Victor Massé se narodil v bretaňském Lorientu. Rodný kraj se později odrazil hlavně v jeho písních. Bretaň však opustil již v raném věku poté, co zemřel jeho otec, přístavní dělník, matka se odstěhovala do Paříže. Po prvním hudebním vzdělání v Institut royal de musique réligieuse (Královském ústavu pro duchovní hudbu) nastoupil roku 1834 na pařížskou konzervatoř. Mezi jeho učiteli byl Jacques Fromental Halévy a úspěšné studium završil roku 1844 získáním Římské ceny (Prix de Rome) za kantátu Renegát tangerský (Le Renégat de Tanger), kterou následujícího roku uvedla i Pařížská opera.

Zprvu se věnoval církevní hudbě (slavnostní mše napsaná během jeho italského pobytu spojeného s Římskou cenou), brzy však začal psát pro jeviště; jeho vzory byly vedle Halévyho slavní autoři opéry comique François-Adrien Boieldieu, Ferdinand Hérold a D. F. E. Auber.

Prvním úspěchem byla dvouaktová Galatea (Galathée), které měla premiéru v Théâtre de l'Opéra-Comique roku 1852. Vedle Massého znamenala počátek úspěšné kariéry i pro dvojici libretistů Julese Barbiera a Michela Carrého; spíše než další spolupráce s Massém je významný jejich podíl na vrcholných dílech Charlese Gounoda, Ambroise Thomase, Georgese Bizeta či Jacquese Offenbacha. Pro Galateu zpracovali starý mýtus o Pygmalionovi. O úspěch opery se značnou měrou zasloužil představitel Pygmaliona barytonista Jean-Baptiste Fauré (1830–1914), pro něhož byla tato role začátkem slavné kariéry.

Victor Massé (1822–1884)

Největšího úspěchu dosáhl Massé se stejnými spolupracovníky hned v následujícím roce aktovkou Jeannettina svatba. Tato prostá, ale melodicky výrazná drobnost se stala — mimo jiné díky představitelce titulní úlohy Marie-Caroliny Félixové vystupující pod jménem Miolan Carvalho (1827–1895) — Massého nejhranější operou v Opéra-Comique (téměř 1500 představení) i malých divadlech po Francii i Evropě. Jeho následující úspěchy byly již mnohem skromnější (Královna Topas 1856). Vrcholným Massého dílem je díky přesné deklamaci a propracované orchestraci Paul a Virginie (1876), které však nedosáhlo očekávaného ohlasu (alespoň v Paříži, zahraniční inscenace — např. newyorská — byly úspěšnější), neboť již neodpovídalo měnícímu se hudebnímu vkusu.

Hrob Victora Massého v Paříži, hřbitov Montmartre

Na konci Druhého císařství získal činorodý Massé četné funkce a pocty. Od roku 1860 byl sbormistrem pařížské Opery (i když jediná opera, kterou Opera uvedla, Pedrova mula z roku 1863 zapadla). Od roku 1866 vyučoval kompozici na pařížské konzervatoři. V letech 1873–1875 vyučoval též v dívčím penzionátě a pro tamější chovanky napsal několik drobných operet.

Roku 1872 byl Massé zvolen do Akademie krásných umění na křeslo č. 2. Jeho předchůdcem byl právě významný skladatel komických oper D. F. E. Auber; jeho nástupcem pak Léo Delibes. Roku 1877 se stal i členem Belgické královské akademie (jako nástupce Féliciena Davida) a důstojníkem Čestné legie.

Na konci 70. let 19. století se Massého zdraví zhoršilo a donutilo jej zanechat výuky na konzervatoři. Victor Massé zemřel v Paříži 5. července 1884 a je pohřben na montmartreském hřbitově v Paříži. Jeho poslední dílo, poměrně úspěšná lyrická opera Jedna noc Kleopatry na libreto Massého dávného spolupracovníka Julese Barbiera, byla uvedena na jeviště Opéry-Comique až posmrtně na jaře následujícího roku.

Massé měl melodický dar oceňovaný samotným Richardem Wagnerem. Bez dalších hudebních předpokladů však jeho dílo, zejména jeho vážnější část, upadlo v zapomnění. Stále je uváděna Jeannettina svatba, velmi nenáročná na uvedení (v poslední době např. BarokOpera Amsterdam v sezóně 2008/2009), nahrávka existuje rovněž ke Galatei, občas se na recitálech objevují Massého písně.

Dílo

Seznam hudebně dramatických děl Victora Massého

Český název	Původní název	Žánr	Počet dějství	Libreto	Datum premiéry	Místo, divadlo
Gotická komnata	La Chambre gothique	vaudeville	3	Pierre Carmouche	8. června 1848	Paříž, Théâtre des Folies-Dramatiques
Zpěvačka se závojem	La Chanteuse voilée	opéra comique	1	Eugène Scribe, Adolphe de Leuven (vl. jm. Adolphe Ribbing)	16. listopadu 1850	Paříž, Opéra-Comique — Salle Favart
Galatea	Galathée	opéra comique	2	Jules Paul Barbier, Michel Forentin Carré	14. dubna 1852	Paříž, Opéra-Comique — Salle Favart
Jeannettina svatba	Les Noces de Jeannette	opéra comique	1	Jules Paul Barbier, Michel Forentin Carré	4. února 1853	Paříž, Opéra-Comique — Salle Favart
Čertova nevěsta	La Fiancée du diable	opéra comique	3	Eugène Scribe, Hippolyte Romand	5. května 1854	Paříž, Opéra-Comique — Salle Favart
Miss Fauvette	Miss Fauvette	opéra comique	1	Jules Paul Barbier, Michel Forentin Carré	13. února 1855	Paříž, Opéra-Comique — Salle Favart
Roční období	Les Saisons	opéra comique	3	Jules Paul Barbier, Michel Forentin Carré	22. prosince 1855	Paříž, Opéra-Comique — Salle Favart
Rodinná cena	Le Prix de famille	opéra comique	1	Joseph Méry	1855	publikováno v Le Magasin des Demoiselles
Královna Topas	La Reine Topaze	opéra comique	3	Lockroy (vl. jm. Joseph-Philippe Simon), Léon Battu	27. prosince 1856	Paříž, Théâtre-Lyrique
Marivauxův bratranec	Le Cousin de Marivaux	opéra comique	1	Léon Battu	15. srpna 1857	Baden-Baden
Nosítka	Les Chaises à porteurs	opéra comique	1	Philippe Pinel Dumanoir, Louis-François Clairville (vl. jm L.-F. Nicolaïe)	28. dubna 1858	Paříž, Opéra-Comique — Salle Favart
Ježibaba	La Fée Carabosse	opéra comique	3	Lockroy (vl. jm. Joseph-Philippe Simon), Hippolyte Cogniard	28. února 1859	Paříž, Théâtre-Lyrique
Zaslíbená Marietta	Mariette la promise	opéra comique	1		srpen 1862	Petrohrad, Mariinské divadlo
Pedrova mula	La Mule de Pedro	opera	2	Philippe Pinel Dumanoir	4. února 1863	Paříž, Opéra — Salle Le Peletier
Fior d'Aliza	Fior d'Aliza	opéra comique	4	Michel Forentin Carré, Hippolyte Lucas	5. února 1866	Paříž, Opéra-Comique — Salle Favart
Brigadýrův syn aneb Pobočníkův kůň	Le Fils du brigadier ou Le cheval d'adjoint	opéra comique	3	Eugène Labiche, Alfred Delacour	25. února 1867	Paříž, Opéra-Comique — Salle Favart
Perrettiny děti	Les Enfants de Perrette	opereta	1		1872	nevydána
Achillova sestřička	La Petite Sœur d'Achille	opereta	2	Paul Dubourg	1873	publikováno v Le Magasin des Demoiselles
Paul a Virginie	Paul et Virginie	opera	3	Jules Paul Barbier, Michel Forentin Carré (na námět románu Jacquese-Henriho Bernardina de Saint-Pierre)	15. listopadu 1876	Paříž, Théâtre National lyrique (Gaîté-Lyrique)
Zákon o luxusu	Une Loi somptuaire	opereta	2	Paul Dubourg	1878	Paříž, Théâtre Michaelis
Nález	La Trouvaille	"rodinná opereta"		Mme Rocheblanc	1879	Paříž, Théâtre Michaelis
Jedna noc Kleopatry	Une nuit de Cléopâtre	drame lyrique	3	Jules Paul Barbier	25. dubna 1885	Paříž, Opéra-Comique — Salle Favart

Vedle jevištních prací složil asi 135 sólových písní a několik duetů, na slova básníků od Joachima du Bellay (1522–1560) nebo Pierra de Ronsarda (1524–1585) po Théophila Gautiera (1811–1872) a Victora Huga (1802–1885).

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Victor Massé na Wikimedia Commons
(francouzsky) Krátký životopis
(francouzsky) Massé a jeho vztah k Bretani
(německy) Victor Massé na Operone.de
(anglicky) Nekrolog Massého v The New York Times