Vlaštovkovití

ptačí čeleď

Vlaštovkovití (Hirundinidae) jsou drobní hmyzožraví pěvci. Na kulaté hlavě je charakteristický krátký, hluboce rozeklaný zobák, uzpůsobený k lovu hmyzu za letu. Křídla bývají dlouhá, štíhlá a špičatá s devíti ručními letkami. Nohy bývají krátké a slabé, ptáci se po zemi pohybují jen výjimečně. Ocas je zpravidla vidličnatý. Zbarvení je u většiny druhů svrchu tmavé, až tmavě lesklé a spodina těla bílá. Samci i samice jsou zbarveni stejně. Většina druhů si lepí hnízda z různých materiálů, především z hlíny přilepeným k nějakému pevnému podkladu. Několik druhů si hloubí podzemní nory.

Jak číst taxoboxVlaštovkovití
alternativní popis obrázku chybí
Vlaštovka obecná
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Podřádzpěvní (Passeri)
InfrařádPasserida
NadčeleďSylvioidea
Čeleďvlaštovkovití (Hirundinidae)
Rafinesque, 1815
podčeledi
  • Pseudochelidoninae
  • Hirundininae
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlaštovkovití jsou rozšířeni po téměř všech teplejších oblastech světa, jen na Novém Zélandu a v části Oceánie chybí. Tam, kde je v zimním období nedostatek hmyzu, jsou tažné.

V České republice žijí 3 druhy vlaštovkovitýchvlaštovka obecná, jiřička obecná a břehule říční. Na záletu byla pozorována rovněž břehule skalní a vlaštovka skalní.

Systém vlaštovkovitých

editovat

České označení vlaštovka se používá pro mnoho různých rodů. Jedná se o rody, které v Česku nežijí, v seznamu jsou proto použita jen latinská označení tam, kde není adekvátní český rod. Podobně je to i u rodu břehule a jiřička, ale tam je rod uveden u všech latinských verzí, aby se odlišily od vlaštovek, odkaz z české verze jména je však jen u „české“ břehule a jiřičky.

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat
  NODES
Idea 3
idea 3
INTERN 1