шустрый

ruština

výslovnost

• IPA: [ˈʂustrɨɪ̯]

etymologie

Z předpokládaného praslovanského *šustrъ

přídavné jméno

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský/ženský/střední životný	mužský/ženský/střední neživotný
nominativ	шу́стрый	шу́стрый	шу́страя	шу́строе	шу́стрые	шу́стрые
genitiv	шу́строго	шу́строго	шу́строй	шу́строго	шу́стрых	шу́стрых
dativ	шу́строму	шу́строму	шу́строй	шу́строму	шу́стрым	шу́стрым
akuzativ	шу́строго	шу́стрый	шу́струю	шу́строе	шу́стрых	шу́стрые
instrumentál	шу́стрым	шу́стрым	шу́строй, шу́строю	шу́стрым	шу́стрыми	шу́стрыми
lokál	шу́стром	шу́стром	шу́строй	шу́стром	шу́стрых	шу́стрых

význam

1. (hovorově) čiperný, živý, šikovný
   • Андрюшка очень шустрый мальчик, мать за ним едва успевает. – Ondrášek je velmi čiperný hošík, jeho maminka ho jen taktak stíhá dohnat.

synonyma

1. проворный

související

• шустрить
• шустрик
• шустрость