manžel

čeština

výslovnost

• IPA: [manʒɛl],  manžel^{? • info}
• (nářečně, v Čechách) IPA: [mand͡ʒɛl]

dělení

• man-žel

etymologie

Doloženo pouze v západoslovanských jazycích (čeština, slovenština, polština, lužická srbština). Staročeská forma je malžen, malženstvo (cf. pol. małżeństwo), dnešní forma je však doložena poměrně brzy. Nejstarší doloženou formou je církevněslovanský duální tvar malъžena s významem „manželé, manželský pár“.

Původ slova není zcela jasný. Nejobvykleji se vychází z praslovanského singulárního *malъžena, které je chápáno jako složenina ve významu „muž a žena“, což je dvandvové kompozitum obdobné staroslověnskému bratъsestra („sourozenecký pár, bratr a sestra“). Toto kompozitum *malъžena bylo pak mylně interpretováno jako duál slova *malъžen („jeden z manželů“). Druhá složka tohoto kompozita by odpovídala slovu žena, první je však nejasná. Nejběžněji se vysvětluje jako hybridní kalk starohornoněmeckého mālwīp („manželský pár“), kde byla druhá část (wīp, cf. moderní německé Weib) přeložena, ale první (cf. moderní německé Gemahl) ponechána v původní podobě. Jako podobný hybridní kalk, kdy je první část složeniny ponechána v původní podobě a druhá nahrazena českým ekvivaletnem, bývá vykládáno také české slovo Vánoce. Starší výklady, které v první části slova spatřují nějakou formu slova muž (nebo germánské man), jsou dnes s ohledem na nejstarší doložený tvar považovány za nepřesvědčivé.

Alternativní výklad nabízí Václav Machek, podle kterého slovo pochází z předhistorické složeniny *maldo-ženstvo (mladoženství, tj. „novomanželství“, status „čerstvě oženěného“ v protikladu ke svobodnému stavu, cf. slovenské nářeční výrazy mladoženík „ženich, novomanžel“ a mladožienka „nevěsta, novomanželka“), která se později zjednodušila *maldoženъstvo → malženstvo → manželstvo . Zároveň došlo k rozšíření významu „novomanželský stav“ → „manželský stav vůbec“. Formy manžel a manželka se pak druhotně odvodily od této formy v době, kdy už nebyla jasná původní stavba slova.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	manžel	manželové / manželé
genitiv	manžela	manželů
dativ	manželovi / manželu	manželům
akuzativ	manžela	manžele / manžely
vokativ	manželi	manželé / manželové
lokál	manželovi / manželu	manželech / manželích
instrumentál	manželem	manželi / manžely

význam

1. ženatý muž — v rámci svazku se svojí ženou
   • Oba Petřini manželové zemřeli.
2. mn. manžel (1) a jeho manželka, sezdaný pár
   • Klára a Jiří jsou manželé.

překlady

1. ženatý muž

   • angličtina: husband, spouse
   • bretonština: gwaz m
   • čínština: 愛人
   • finština: aviomies
   • francouzština: époux m, mari m
   • hornolužická srbština: muž m
   • italština: marito m
   • latina: maritus m
   • litevština: vyras m
   • němčina: Ehemann m, Mann m, Gemahl m
   • nizozemština: echtgenoot m
   • polština: małżonek m
   • ruština: супруг m, муж m
   • řečtina: σύζυγος m, άνδρας m, starořečtina: ἀνήρ
   • slezština: chłop m
   • slovenština: manžel m
   • tagalština: asawa
   • ukrajinština: чоловік m
   • víčol: cḯna
2. sezdaný pár

   • angličtina: spouse, married couple
   • finština: aviopuoliso
   • francouzština: époux m, conjoint m
   • němčina: Ehepaar s, Eheleute ž
   • polština: małżeństwo s
   • ruština: муж m и жена ž
   • slovenština: manžel m
   • španělština: matrimonio m

synonyma

1. choť, muž
2. —

související

• manželský
• manželsky
• manželka
• manželství
• manželé
• manžílek
• manželův
• exmanžel
• novomanžel
• mladomanžel
• staromanžel
• mnohomanželný

slovní spojení

• hodinový manžel

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2010-02-23]. Heslo manžel.

externí odkazy

• Článek Manžel ve Wikipedii
• Téma Manžel ve Wikicitátech