návyk

čeština

výslovnost

• IPA: [naːvɪk]

dělení

• ná-vyk

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	návyk	návyky
genitiv	návyku	návyků
dativ	návyku	návykům
akuzativ	návyk	návyky
vokativ	návyku	návyky
lokál	návyku	návycích
instrumentál	návykem	návyky

význam

1. vztah člověka k něčemu nebo jeho způsob jednání vzniklý častým opakováním
   • Místní stravovací návyky byly velmi zvláštní.
2. závislost na droze
   • Z několika skleniček na posilněnou se stává alkoholický návyk.
   • Měl návyk už několik let, když zemřel.

překlady

1. vztah člověka k něčemu

   • angličtina: habit
   • ruština: навык m
   • slovenština: návyk m
2. —

synonyma

1. zvyk, obyčej
2. závislost

související

• navyknout (si)
• odvyknout (si)
• navyklý
• návykový
• obvyklý
• zvyk
• povyk

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2009-07-05]. Heslo návyk.

externí odkazy

• Článek Návyk ve Wikipedii
• Téma Návyk ve Wikicitátech