vnučka

čeština

výslovnost

• IPA: [vnʊt͡ʃka]

dělení

• vnuč-ka

etymologie

Ze substantiva vnuk a feminizační přípony -ka.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	vnučka	vnučky
genitiv	vnučky	vnuček
dativ	vnučce	vnučkám
akuzativ	vnučku	vnučky
vokativ	vnučko	vnučky
lokál	vnučce	vnučkách
instrumentál	vnučkou	vnučkami

význam

1. dcera přímého potomka (tedy syna nebo dcery)
   • Tahle mladá dáma je má vnučka.

překlady

1. dcera syna nebo dcery

   • angličtina: granddaughter
   • francouzština: petite-fille ž
   • hornolužická srbština: wnučka ž
   • italština: nipote ž
   • lotyština: mazmeita
   • maďarština: lányunoka
   • němčina: Enkelin ž
   • polština: wnuczka ž
   • portugalština: neta ž
   • ruština: внучка ž
   • slovenština: vnučka ž
   • slovinština: vnukinja ž
   • španělština: nieta ž
   • švédština: sondotter c, dotterdotter c
   • tagalština: apo, apong babae

synonyma

1. (archaicky) vnuka, vnukyně

související

• vnuččin
• vnuk
• vnouče
• pravnučka
• prapravnučka

externí odkazy

• Článek Vnučka ve Wikipedii