vraždit

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈvraʒɟɪt]

dělení

• vraž-dit

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	vraždím	vraždíš	vraždí	vraždíme	vraždíte	vraždí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	vraždi	vražděme	vražděte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	vraždil	vraždila	vraždilo	vraždili	vraždily	vraždila
trpné	vražděn	vražděna	vražděno	vražděni	vražděny	vražděna

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	vraždě	vraždíc	vraždíce

význam

1. úmyslně usmrcovat člověka
   • Proč neslavili osvobození Pražané Koněva už v roce 1945 a v letech následujících? Možná věděli, co ruská armáda pod jeho vedením v Praze dělala. Historik Petr Hlaváček, filozof, který vede Collegium Europaeum, společné badatelské pracoviště FF UK & FLÚ AV ČR, píše, že s Koněvovým vědomím „byli v tehdy jásající Praze vražděni a po stovkách do gulagů odvlékáni Čechoslováci ruského a ukrajinského původu“.

překlady

1. • angličtina: assassinate, murder
   • finština: murhata, tappaa, surmata
   • francouzština: assassiner, tuer
   • latina: occidere
   • němčina: morden
   • ruština: убивать

synonyma

1. zabíjet, (expresivně) mordovat

související

• zavraždit, povraždit, vyvraždit
• vražda
• zavraždění
• zavražděný
• vrah, vražedkyně
• vražedný