communicative

angličtina

výslovnost

• IPA: [kəˈmjuːnɪkətɪv]

etymologie

Z francouzského communicatif.

přídavné jméno

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	communicative
komparativ	more communicative
superlativ	most communicative

význam

1. komunikativní

související

• communication
• communicate
• communicator