divoký

Možná hledáte Divoký.

čeština

výslovnost

• IPA: [ɟɪvɔkiː]

dělení

• di-vo-ký

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	divoký	divoký	divoká	divoké	divocí	divoké	divoké	divoká
genitiv	divokého	divokého	divoké	divokého	divokých	divokých	divokých	divokých
dativ	divokému	divokému	divoké	divokému	divokým	divokým	divokým	divokým
akuzativ	divokého	divoký	divokou	divoké	divoké	divoké	divoké	divoká
vokativ	divoký	divoký	divoká	divoké	divocí	divoké	divoké	divoká
lokál	divokém	divokém	divoké	divokém	divokých	divokých	divokých	divokých
instrumentál	divokým	divokým	divokou	divokým	divokými	divokými	divokými	divokými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	divoký
komparativ	divočejší
superlativ	nejdivočejší

význam

1. jsoucí mimo civilizaci
   • I Frankové byli nepřátelé Čechů, jako všech Slovanů; ale strašlivější než oni byli Slovanům toho času Avarové, národ divoký kmene uralského.
2. žijící ve volné přírodě
3. jsoucí prudké nebo ztřeštěné povahy
   • Štít zaduněl, Bell k zemi kles', tvář jeho smrtí bledá; v tom v mraku zazněl divoký křik: „Zabil's mi otce, ó běda!“
4. jsoucí mimo zažité konvence
   • Měla na šatech hodně divoký vzor.

překlady

1. necivilizovaný

   • angličtina: wild, savage
   • francouzština: sauvage
   • němčina: wild
   • polština: dziki
   • slovenština: divý
2. žijící ve volné přírodě

   • angličtina: wild, feral
   • francouzština: sauvage
   • němčina: wild
   • židovská babylonská aramejština: בָּרָא
3. mající prudkou povahu

   • angličtina: wild, furious
   • francouzština: furieux
   • latina: furiosus
   • němčina: wild
   • polština: dziki
   • slovenština: divý
4. —

synonyma

1. —
2. —
3. —
4. nekonvenční, extravagantní

antonyma

1. civilizovaný, kulturní
2. domácí, ochočený
3. krotký
4. konvenční

související

• divoce
• divokost

fráze a idiomy

• být jak z divokých vajec