elektřina
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ɛlɛktr̝̊ɪna]
dělení
editovat- elek-t-ři-na
etymologie
editovatElektřina má název od jantaru (řecky ἤλεκτρον), na němž byly pozorovány silové účinky statické elektřiny.[1] Josef Jungmann zaznamenal starší českou podobu slova – električina,[1][2] lidově se elektřina označuje též slovem elektrika. Tvar elektřina je poprvé doložen v Názvosloví P. J. Šafaříka z r. 1853. Dříve se občas užívalo slovo mlno či mluno.[3]
podstatné jméno
editovat- rod ženský
skloňování
editovat| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | elektřina | elektřiny |
| genitiv | elektřiny | elektřin |
| dativ | elektřině | elektřinám |
| akuzativ | elektřinu | elektřiny |
| vokativ | elektřino | elektřiny |
| lokál | elektřině | elektřinách |
| instrumentál | elektřinou | elektřinami |
význam
editovat- (v obecném jazyce) souhrn projevů elektrostatického pole
- jevy vyvolané působením elektrického náboje a elektromagnetického pole
překlady
editovat- angličtina: electricity
- esperanto: elektro
- finština: sähkö, virta
- francouzština: electricité ž
- hornolužická srbština: milina ž
- němčina: Elektrizität ž
- polština: elektryczność ž
- řečtina: ηλεκτρισμός m
- slovenština: elektrina ž
- srbština (cyrilice): електрицитет m
- srbština (latinka): elektricitet m
- —
synonyma
editovatpoznámky
editovat- ↑ 1,0 1,1 REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „elektřina“, s. ?.
- ↑ JUNGMANN, Josef. Slovník česko-německý. Díl I. A–J. Praha : vlastním nákladem, 1835. Dostupné online. Heslo „električina“, s. 533.
- ↑ Listárna. Naše řeč, 1919, roč. 3, čís. 5. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-06-05]. Heslo elektřina.
externí odkazy
editovat
Článek Elektřina ve Wikipedii