hořící

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦɔr̝iːt͡siː]

dělení

• ho-ří-cí

přídavné jméno

• měkké
• nestupňovatelné

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	hořící	hořící	hořící	hořící	hořící	hořící	hořící	hořící
genitiv	hořícího	hořícího	hořící	hořícího	hořících	hořících	hořících	hořících
dativ	hořícímu	hořícímu	hořící	hořícímu	hořícím	hořícím	hořícím	hořícím
akuzativ	hořícího	hořící	hořící	hořící	hořící	hořící	hořící	hořící
vokativ	hořící	hořící	hořící	hořící	hořící	hořící	hořící	hořící
lokál	hořícím	hořícím	hořící	hořícím	hořících	hořících	hořících	hořících
instrumentál	hořícím	hořícím	hořící	hořícím	hořícími	hořícími	hořícími	hořícími

význam

1. takový, který hoří

překlady

1. ten který hoří

   • angličtina: burning, ablaze, flaming
   • francouzština: brulant, allumé, embrasé
   • maďarština: égő
   • němčina: brennend
   • ruština: горящий
   • slovenština: horiaci

synonyma

1. planoucí, zapálený

související

• hořet
• hoření
• hořlavý
• hořlavina