humus

Možná hledáte Humus, húmus nebo hummus.

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦʊmʊs]

homofony

• hummus

dělení

• hu-mus

etymologie

Z latiny humus – půda.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	humus	humusy
genitiv	humusu	humusů
dativ	humusu	humusům
akuzativ	humus	humusy
vokativ	humuse	humusy
lokál	humusu	humusech
instrumentál	humusem	humusy

význam

1. nejúrodnější druh půdy, který vzniká rozkladem zbytků rostlin a živočichů (i jiných živých organizmů)
2. (hovorově) něco hnusného
   • Ten novej film je pěknej humus.

překlady

1. druh půdy

   • angličtina: humus
   • arabština: دبال
   • arménština: հումուս
   • asámština: হিউমাছ
   • běloruština: гумус m
   • bulharština: гумус m
   • čínština: 腐殖質, 腐殖质
   • dánština: humus
   • esperanto: humo
   • finština: humus
   • francouzština: humus m
   • gruzínština: ჰუმუსი
   • hebrejština: הוּמוּס
   • hindština: धरण
   • italština: humus m
   • japonština: 腐植土
   • kannadština: ಹೊಳೆಮಣ್ಣು
   • katalánština: humus m
   • kazaština: гумус
   • korejština: 부식질
   • latina: humus
   • litevština: humusas m
   • lotyština: humuss m
   • maďarština: humusz
   • maorština: paraumu
   • mongolština: гумус
   • němčina: Humus m
   • polština: humus m
   • portugalština: húmus, humo
   • rumunština: humus s
   • ruština: гумус m, перегной m
   • řečtina: χούμος m
   • slovenština: humus m
   • španělština: humus m
   • švédština: humus c
   • tatarština: гумус
   • thajština: ฮิวมัส
   • ukrajinština: гумус m
   • vietnamština: mùn
2. něco hnusného

   • litevština: mėšlas m

související

• humusový
• humusovat
• ohumusovat
• kyselina huminová

latina

varianty

• umus

podstatné jméno

• rod ženský (femininum)
• 2. deklinace (o-kmeny)

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	humus	humī
genitiv	humī	humōrum
dativ	humō	humīs
akuzativ	humum	humōs
vokativ	hume	humī
ablativ	humō	humīs

význam

1. hlína, země

související

• humilis
• humare

externí odkazy

• Článek Humus ve Wikipedii