kým

čeština

výslovnost

• IPA: [kiːm]

dělení

• kým

zájmeno (1)

• tázací

význam

1. instrumentál zájmena kdo
   • „S kým jsi to mluvila, nešťastná?“ zvolala Zuzana plna hrozného leknutí.

zájmeno (2)

• vztažné

význam

1. instrumentál zájmena kdo
   • Její oči se zahleděly na něho jako na někoho, s kým se nám podařilo provésti pěkný žertík.

zájmeno (3)

• vztažné

význam

1. (zastarale, knižně) instrumentál zájmena ký

slovenština

výslovnost

• IPA: [kiːm]

zájmeno

význam

1. instrumentál zájmena kto (kdo)

spojka

• podřadicí

význam

1. zatímco, když
   • Prišiel, kým som spal. – Přišel, zatímco jsem spal.
2. dokud, než
   • Jedia, kým neprasknú. – Jedí, dokud neprasknou.
   • A tak sa vdova, ktorá nebola nikdy z Prešporku ďalej ako vo Viedni, stala (domovským právom po manželovi) občiankou Rumunského kráľovstva. Je neuveriteľné, koľko žiadostí musela napísať na ministerstvá do Prahy a koľko poplatkov zaplatiť, kým jej láskavo oznámili, že sa jej udeľuje československé občianstvo.