klátit

čeština

výslovnost

• IPA: [klaːcɪt]

dělení

• klá-tit

sloveso

• nedokonavé

varianty

• (zastarale) klátiti

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	klátím	klátíš	klátí	klátíme	klátíte	klátí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	klať	klaťme	klaťte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	klátil	klátila	klátilo	klátili	klátily	klátila
trpné	klácen	klácena	kláceno	kláceni	kláceny	klácena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	klátě	klátíc	klátíce

význam

1. (též zvratné) pohybovat ze strany na stranu
   • klátit tyčí
   • klátit se ve větru
2. trápit, sužovat
3. (zvratné) potulovat se
   • klátit se po lesích
4. (hovorově) mít pohlavní styk

synonyma

1. kývat, viklat, komíhat
2. sužovat, trápit, ničit
3. potulovat se, toulat se
4. souložit, dělat, jebat, mrdat, šukat

související

• (verbální substantivum) klácení