kolaborace

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔlabɔrat͡sɛ]

dělení

• ko-la-bo-ra-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kolaborace	kolaborace
genitiv	kolaborace	kolaborací
dativ	kolaboraci	kolaboracím
akuzativ	kolaboraci	kolaborace
vokativ	kolaborace	kolaborace
lokál	kolaboraci	kolaboracích
instrumentál	kolaborací	kolaboracemi

význam

1. (poněkud zastarale) spolupráce
   • Zde je třeba kolaborace několika lékařů, než se k zákroku odhodláme.
2. spolupráce s nepřítelem
   • Člověk jeho manažerských schopností by byl po druhé světové válce vítán, ale zvítězila závist, konfiskace majetku a obvinění z kolaborace.

související

• kolaborant
• kolaborativní
• kolaborovat
• kolaborné

externí odkazy

• Článek Kolaborace ve Wikipedii