otazník

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔtazɲiːk]

dělení

• otaz-ník

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	otazník	otazníky
genitiv	otazníku	otazníků
dativ	otazníku	otazníkům
akuzativ	otazník	otazníky
vokativ	otazníku	otazníky
lokál	otazníku	otaznících
instrumentál	otazníkem	otazníky

význam

1. interpunkční znaménko ?, zpravidla ukončující tázací větu
2. (přeneseně) otázka bez zjevné odpovědi
   • Způsob financování této zakázky vyvolává otazníky.

překlady

1. interpunkční znaménko

   • angličtina: question mark
   • finština: kysymysmerkki
   • francouzština: point d'interrogation m
   • italština: punto interrogativo m
   • korejština: 물음표
   • němčina: Fragezeichen s
   • polština: znak zapytania m
   • slovenština: otáznik m
2. otázka

související

• otázat se
• dotazník

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2015-08-04]. Heslo otazník.

externí odkazy

• Článek Otazník ve Wikipedii
• Téma Otazník ve Wikicitátech