preacher

angličtina

výslovnost

• IPA: [ˈpriːt͡ʃə]

etymologie

Přes starofrancouzštinu z latinského praedicātor — kazatel, což je substantivum činitelské ke slovesu praedicāre. Srovnej např. francouzské prêcheur nebo české predikace, predikát.

podstatné jméno

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	preacher	preachers

význam

1. kazatel
   • The only one who could ever reach me was the son of a preacher man, The only boy who could ever teach me was the son of a preacher man

související

• preach
• preacheress