stanice

čeština

výslovnost

• IPA: [staɲɪt͡sɛ]
•  stanice^{? • info}

dělení

• sta-ni-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	stanice	stanice
genitiv	stanice	stanic
dativ	stanici	stanicím
akuzativ	stanici	stanice
vokativ	stanice	stanice
lokál	stanici	stanicích
instrumentál	stanicí	stanicemi

význam

1. místo určené pro pravidelné zastavování vozidel veřejné dopravy, nástup a výstup cestujících
   • Na stanici čekali lidé na příjezd autobusu.
2. budovy a související zařízení plnící určitou funkci
   • Výzkumníci dorazili na polární stanici.
3. složitější zařízení plnící určitou funkci
   • pracovní stanice
4. sled naplánovaných pořadů vysílaných prostřednictvím určitých zvukových či obrazových komunikačních kanálů
   • televizní stanice

překlady

1. zastávka

   • angličtina: station
   • finština: asema
   • francouzština: arrêt m
   • irština: stáisiún
   • italština: stazione ž
   • němčina: Station ž
   • polština: stacja ž
   • ruština: станция ž (метро), остановка ž (автобуса, трамвая)
   • slovenština: stanica ž
   • srbština (cyrilice): станица ž
   • srbština (latinka): stanica ž
   • španělština: estación ž
   • ukrajinština: станція ž
2. —
3. —
4. —

synonyma

1. zastávka
2. základna
3. —
4. —

související

• staniční
• stanoviště
• trafostanice

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-03-27]. Heslo stanice.

externí odkazy

• Rozcestník Stanice ve Wikipedii