Z řeckého τέχνη - řemeslo, umění.
- soubor technických věd
- Studenti techniky mají široké uplatnění.
- způsob provádění nějaké činnosti
- Operace kolena se provádí pomocí nejnovějších technik.
- Obě ženy byly kupříkladu opakovaně během těhotenství zachyceny s rukama na břiše: zatímco Kate si v podání listu Daily Mail břicho „něžně chovala“ a chránila, u Meghan se stejné noviny nemohly rozhodnout, jestli si na břicho sahá z marnivosti, pýchy nebo kvůli nějaké nové ezo technice navazování spojení mezi matkou a dítětem, případně zda to celé náhodou není jen herecké představení.[1]
- (přeneseně) stroje a nástroje používané k nějaké činnosti
- Náš hasičský sbor má k dispozici tu nejmodernější techniku.
—
- —
- technologie, postup, přístup
- vybavení
- genitiv jednotného čísla podstatného jména technik
- akuzativ jednotného čísla podstatného jména technik
- Hned za Vámi pošleme servisního technika.
| Substantivum
|
singulár
|
duál
|
plurál
|
| nominativ
|
technika
|
technice
|
techniki
|
| genitiv
|
techniki
|
technikow
|
technikow
|
| dativ
|
technice
|
technikomaj
|
technikam
|
| akuzativ
|
techniku
|
technice
|
techniki
|
| vokativ
|
technika
|
technice
|
techniki
|
| lokál
|
technice
|
technikomaj
|
technikach
|
| instrumentál
|
techniku
|
technikomaj
|
technikami
|
- technika
- Tak kritizowachu mjez druhim přeco hišće njedotwarjeny šulski dwór kaž tohorunja zestarjenu kompjuterowu techniku, kotraž stajnje zaso problemy wobradźa.[2]
