titulní

čeština

výslovnost

• IPA: [tɪtʊlɲiː]

dělení

• ti-tul-ní

přídavné jméno

• měkké
• nestupňovatelné

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	titulní	titulní	titulní	titulní	titulní	titulní	titulní	titulní
genitiv	titulního	titulního	titulní	titulního	titulních	titulních	titulních	titulních
dativ	titulnímu	titulnímu	titulní	titulnímu	titulním	titulním	titulním	titulním
akuzativ	titulního	titulní	titulní	titulní	titulní	titulní	titulní	titulní
vokativ	titulní	titulní	titulní	titulní	titulní	titulní	titulní	titulní
lokál	titulním	titulním	titulní	titulním	titulních	titulních	titulních	titulních
instrumentál	titulním	titulním	titulní	titulním	titulními	titulními	titulními	titulními

význam

1. umístěný na samém začátku
   • titulní strana
2. (v uměleckých dílech) týkající se postavy jmenované v názvu díla
   • titulní role

související

• titul
• titulek
• titulový
• titulovat

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2019-01-23]. Heslo titulní.