tykadlo

čeština

výslovnost

• IPA: [tɪkadlɔ]

dělení

• ty-kad-lo

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	tykadlo	tykadla
genitiv	tykadla	tykadel
dativ	tykadlu	tykadlům
akuzativ	tykadlo	tykadla
vokativ	tykadlo	tykadla
lokál	tykadlu/tykadle	tykadlech
instrumentál	tykadlem	tykadly

význam

1. nitkovité hmatové ústrojí na hlavě některých drobných živočichů, např. brouků
   • Řidič Smetana byl souzen za to, že na volebních plakátech přimaloval politikům tykadla.
   • Na prstě sedí mně motýl nově zrozený. Rozpíná tykadla, cvičí je v citlivé hře, seká nožkami, učí se všemu..
   • Přední tykadla jsou jednoduchá a nečlánkovaná, druhá tykadla jsou delší a nesou základ postranní větve.
2. (přeneseně, slangově) poziční světlo automobilu

překlady

1. hmatový orgán hmyzu

   • angličtina: antenna, feeler
   • běloruština: вусік m
   • bulharština: пипало s
   • čínština: 觸角
   • esperanto: anteno
   • finština: tuntosarvi
   • francouzština: antenne
   • gruzínština: შემხე
   • hornolužická srbština: čujawka ž
   • islandština: fálmari m
   • italština: antenna ž
   • japonština: 触角
   • katalánština: antena ž
   • korejština: 촉각
   • litevština: antena ž
   • maďarština: csáp
   • němčina: Fühler m
   • nizozemština: voelhoorn m, voelspriet ž
   • polština: czułek m
   • portugalština: antena ž
   • rumunština: antenă ž
   • ruština: антенна ž, усик m
   • řečtina: κεραία ž
   • slovenština: tykadlo s
   • španělština: antena ž
   • švédština: antenn c
   • tagalština: sungot
2. —

související

• týkat se
• dotýkat se
• netýkavka
• styčný