verklighet

švédština

výslovnost

• IPA: [ˇværkliˈheːt]

etymologie

Odvození z adjektiva verklig a přípony -het. Srovnej obdobně tvořené německé Wirklichkeit téhož významu.

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	verklighet	verkligheten	verkligheter	verkligheterna
genitiv	verklighets	verklighetens	verkligheters	verkligheternas

význam

1. skutečnost