zatáhnout

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈzataːɦnɔʊ̯t]

dělení

• za-táh-nout

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	zatáhnu	zatáhneš	zatáhne	zatáhneme	zatáhnete	zatáhnou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	zatáhni	zatáhněme	zatáhněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	zatáhl	zatáhla	zatáhlo	zatáhli	zatáhly	zatáhla
trpné	zatažen	zatažena	zataženo	zataženi	zataženy	zatažena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	zatáhnuv	zatáhnuvši	zatáhnuvše

význam

1. přesouvat něco do stavu zabraňující průchod světla
   • zatahnout závěsy
2. násilím někoho táhnout
   • “Násilník se pokusil ženu zatáhnoutl do křoví, podařilo se jí však utéct.“
3. přejíždět dopravním prostředkem po službě do vozovny
   • “Řidič po službě musel zatáhnout autobus do depa.“
4. cíleně se vyhýbat něčemu
   • “Spolužáci se včera rozhodli zatáhnout hodinu matematiky.“

související

• zatahovat
• zatahování
• zatažený