způsobovat

čeština

výslovnost

• IPA: [spuːsɔbɔvat]

dělení

• způ-so-bo-vat

sloveso

• tranzitivní
• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	způsobuji	způsobuješ	způsobuje	způsobujeme	způsobujete	způsobují

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	způsobuj	způsobujme	způsobujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	způsoboval	způsobovala	způsobovalo	způsobovali	způsobovaly	způsobovala

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	způsobuje	způsobujíc	způsobujíce

význam

1. přivádět k existenci (jev či stav)

překlady

1. přivádět k existenci

   • angličtina: cause, make, induce, beget, incur
   • francouzština: causer, provoquer, faire, enclencher, occasionner, engendrer
   • italština: fare
   • němčina: machen, tun, verursachen, hervorrufen
   • slovenština: spôsobovať
   • švédština: göra, verka

synonyma

1. působit, činit, dělat, vytvářet, vyvolávat, zapříčiňovat

související

• způsob
• způsoba
• způsobit
• způsobně
• způsobný
• způsobený
• způsobový
• způsobnost
• způsobující

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2022-01-24]. Heslo způsobovat.