hřebík

hřebík (Tschechisch)

Substantiv, m, hart, unbelebt

	Singular	Plural
Nominativ	hřebík	hřebíky
Genitiv	hřebíku	hřebíků
Dativ	hřebíku	hřebíkům
Akkusativ	hřebík	hřebíky
Vokativ	hřebíku	hřebíky
Lokativ	hřebíku	hřebících hřebíkách
Instrumental	hřebíkem	hřebíky

Worttrennung:

hře·bík

Aussprache:

IPA: [ˈɦr̝̊ɛbiːk]

Hörbeispiele:  hřebík ^(Info)

Bedeutungen:

[1] dünner Metallstift, ein Ende spitz zulaufend, das andere Ende mit einem Kopf versehen: Nagel, Stift

Synonyme:

[1] hřeb

Verkleinerungsformen:

[1] hřebíček

Beispiele:

[1] Roztrhla si šaty o vyčnívající hřebík.

Sie riss sich das Kleid an einem überstehenden Nagel auf.

Redewendungen:

[1] pověsit něco na hřebík (etwas an den Nagel hängen)

[1] trefit hřebík na hlavičku, uhodit hřebík na hlavičku (den Nagel auf den Kopf treffen)

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] sbíjet/sbít něco hřebíky (etwas zusammennageln), přibíjet/přibít něco hřebíkem (etwas annageln), zatloukat/zatlouct hřebík do zdi (einen Nagel in die Wand schlagen)

[1] hřebík do rakve (Sargnagel), zlatý hřeb (Höhepunkt [zum Beispiel des Abends])

Wortbildungen:

hřebíkář, hřebíčkový

Übersetzungen

 [1] ?

Deutsch: Nagel m, Stift m Englisch:

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „hřebík“

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „hřebík“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „hřebík“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „hřebík“

[1] centrum - slovník: „hřebík“

[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „hřebík“