klášter

klášter (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	klášter	kláštery
Genitiv	klášteru	klášterů
Dativ	klášteru	klášterům
Akkusativ	klášter	kláštery
Vokativ	kláštere	kláštery
Lokativ	klášteru klášteře	klášterech
Instrumental	klášterem	kláštery

Worttrennung:

klá·š·ter

Aussprache:

IPA: [ˈklaːʃtɛr]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Religion: Gebäude (Gebäudekomplex), in denen Menschen (meist Mönche oder Nonnen) in einer auf die Ausübung ihres Glaubens konzentrierten Lebensweise abgeschieden zusammenleben; Kloster, Stift

Beispiele:

[1] Na okraji malebné vesnice stojí františkánský klášter s kostelem a zvonicí z 18. století.

Am Rand des malerischen Dorfes steht ein Franziskanerkloster mit Kirche und Glockenturm aus dem 18. Jhdt.

Wortfamilie:

klášterní

Übersetzungen

 [1] ?

Deutsch: Kloster n, Stift n Englisch: monastery → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „klášter“

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „klášter“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „klášter“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „klášter“

[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „klášter“