číslovat

Czech

Etymology

From číslo +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡ʃiːslovat]

Verb

číslovat impf (perfective očíslovat)

1. to number

Conjugation

Conjugation

Infinitive	číslovat, číslovati	Active adjective	číslující
Verbal noun	číslování	Passive adjective	číslovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	čísluji, čísluju (coll.)	číslujeme	—	číslujme
2nd person	čísluješ	číslujete	čísluj	číslujte
3rd person	čísluje	číslují, číslujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive číslovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	čísloval	číslovali	číslován	číslováni
masculine inanimate		číslovaly		číslovány
feminine	číslovala		číslována
neuter	číslovalo	číslovala	číslováno	číslována

Transgressives	present	past
masculine singular	čísluje	—
feminine + neuter singular	číslujíc	—
plural	číslujíce	—

Related terms

• číslo
• očíslovat

 

Further reading

• “číslovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “číslovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “číslovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)