řemeslo

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech řemeslo, from Proto-Slavic *remeslo. Cognate with Russian ремесло́ (remesló), Polish rzemiosło.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈr̝ɛmɛslo]

Noun

řemeslo n

1. craft (skilled practice)

   devatero řemesel, desátá bída ― jack of all trades, master of none

Declension

Declension of řemeslo (hard neuter reducible)

	singular	plural
nominative	řemeslo	řemesla
genitive	řemesla	řemesel
dative	řemeslu	řemeslům
accusative	řemeslo	řemesla
vocative	řemeslo	řemesla
locative	řemeslu, řemesle	řemeslech
instrumental	řemeslem	řemesly

Derived terms

• řemeslník
• řemeslný

 

Further reading

• “řemeslo”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “řemeslo”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989