štěně

See also: stene, štene, and stěně

Czech

štěně

Etymology

Inherited from Old Czech ščeně, from Proto-Slavic *ščenę. Cognate to Slovak štеňа and Polish szczenię.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈʃcɛɲɛ]
• Rhymes: -ɛɲɛ
• Hyphenation: ště‧ně

Noun

štěně n (diminutive štěňátko)

1. puppy (young dog)

   Synonym: pejsek

Declension

Declension of štěně (t-stem neuter)

	singular	plural
nominative	štěně	štěňata
genitive	štěněte	štěňat
dative	štěněti	štěňatům
accusative	štěně	štěňata
vocative	štěně	štěňata
locative	štěněti	štěňatech
instrumental	štěnětem	štěňaty

Further reading

• “štěně”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “štěně”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “štěně”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)