břězen

See also: Brezen and březen

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *berzьnъ (“March; April”). Probably from břieza or břězí.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈbr̝i̯ɛzɛn/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈbr̝ɛzɛn/

Noun

břězen m inan

1. March

   Synonym: (less common) mařec

2. (biblical) Adar

Declension

Declension of břězen (hard o-stem reducible)

	singular	dual	plural
nominative	břězen	břězny	břězni, břěznové
genitive	břězna, břěznu	břěznú	břěznóv
dative	břěznu	břěznoma	břěznóm
accusative	břězen	břězny	břězny
vocative	břězne	břězny	břězni, břěznové
locative	břězně, břěznu	břěznú	břězniech
instrumental	břěznem	břěznoma	břězny

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: březen

See also

• (Gregorian calendar months) měsiec v kalendáři; leden, únor, břězen, duben, máj, črven, črvnec, srpen, zářuj, řújen, listopad, prosinec ^{(Category: zlw-ocs:Months)}

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “břězen”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění