břichomluva

Czech

Etymology

From břicho +‎ mluvit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbr̝ɪxomluva]

Noun

břichomluva f

1. ventriloquism

Declension

Declension of břichomluva (hard feminine)

	singular	plural
nominative	břichomluva	břichomluvy
genitive	břichomluvy	břichomluv
dative	břichomluvě	břichomluvám
accusative	břichomluvu	břichomluvy
vocative	břichomluvo	břichomluvy
locative	břichomluvě	břichomluvách
instrumental	břichomluvou	břichomluvami

Related terms

adjectives

• břichomluvecký
• břichomluvný

 

nouns

• břichomluvec
• břichomluvectví

 

Further reading

• “břichomluva”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
• “břichomluva”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989