Czech

edit

Etymology

edit

Derived from Polish górować.[1] By surface analysis, hora +‎ -ovat.

Pronunciation

edit

Verb

edit

horovat impf

  1. (expressive) to enthuse, to gush
    Synonyms: toužit, prahnout, blouznit, rozplývat se, hořet
    V mládí horovala pro mého bratra.When she was young, she had a crush on my brother
    Horoval pro vlast.(please add an English translation of this usage example)
    Horoval o lásce.He spoke enthusiastically about love.

Conjugation

edit

References

edit
  1. ^ Václav Machek (1968) “horovati 1°”, in Etymologický slovník jazyka českého [Etymological Dictionary of the Czech Language], 2nd edition, Prague: Academia, page 176

Further reading

edit
  • horovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • horovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • horovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)
  • horovat” in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2024, slovnikcestiny.cz
  NODES
INTERN 1
Note 1