hreindýr

Icelandic

Etymology

From hreinn +‎ dýr.

Pronunciation

• IPA^(key): /ˈr̥ein.tiːr/

Noun

hreindýr n (genitive singular hreindýrs, nominative plural hreindýr)

1. reindeer

Declension

Declension of hreindýr (neuter)

	singular		plural
	indefinite	definite	indefinite	definite
nominative	hreindýr	hreindýrið	hreindýr	hreindýrin
accusative	hreindýr	hreindýrið	hreindýr	hreindýrin
dative	hreindýri	hreindýrinu	hreindýrum	hreindýrunum
genitive	hreindýrs	hreindýrsins	hreindýra	hreindýranna