jejin
Czech
editEtymology
editFirst attested in 15th century.[1] From její (“her”) + -in (“feminine possessor”).
Pronoun
editjejin
Declension
editDeclension of jejin (possessive)
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | jejin | jejina | jejino | |
genitive | jejiného | jejiné | jejiného | |
dative | jejinému | jejiné | jejinému | |
accusative | jejiného | jejin | jejinu | jejino |
locative | jejiném | jejiné | jejiném | |
instrumental | jejiným | jejinou | jejiným | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | jejini | jejiny | jejina | |
genitive | jejiných | |||
dative | jejiným | |||
accusative | jejiny | jejina | ||
locative | jejiných | |||
instrumental | jejinými |
References
editFurther reading
edit- František Št. Kott (1878) “jejin”, in Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický (in Czech), Prague: Josef Kolář, page 617
- František Št. Kott (1890) “jejin”, in Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický (in Czech), Prague: František Šimáček, page 507
- Jan Gebauer (1903) “jejin”, in Slovník staročeský (in Czech), volume 1, Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, page 624
- Gebauer, Jan (1929) “(§200) 2. Zájmena possessivní”, in Historická mluvnice jazyka českého, volume 4, Prague: Nákladem české akademie věd a umění, page 222: “jejin”
- Bartoš, František (1886) “B. Tvarosloví. 2. Skloňování náměstkové”, in Dialektologie moravská: Nářečí slovenské, dolské, valašské a lašské, volume 1, Brno: Tiskem Mor. akc. knihtiskárny: “jejin, jejina, jejino”
Slovak
editEtymology
edit(This etymology is missing or incomplete. Please add to it, or discuss it at the Etymology scriptorium.)
Pronoun
editjejin
Declension
editDeclension of jejin
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | jejin | jejina | jejino | |
genitive | jejinho | jejinej | jejinho | |
dative | jejinmu | jejinej | jejinmu | |
accusative | jejinho | jejin | jejinu | jejino |
locative | jejinom | jejinej | jejinom | |
instrumental | jejiným | jejinou | jejiným | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | jejini | jejine | ||
genitive | jejiných | |||
dative | jejiným | |||
accusative | jejiných | jejine | ||
locative | jejiných | |||
instrumental | jejinými |
Further reading
edit- Gebauer, Jan (1929) “(§200) 2. Zájmena possessivní”, in Historická mluvnice jazyka českého, volume 4, Prague: Nákladem české akademie věd a umění, page 222: “jejin”
- Gebauer, Jan (1874) “O příčinách proměn jazykových, zvláště slovanských. B. Falešná analogie”, in Listy filologické a paedagogické, volume 1, Prague: Jednota českých filologů, J. R. Vilímek, page 48
- Hattala, Martin (1864) “§. 176. Zájmena prisvojovacie”, in Mluvnica jazyka slovenského, Pest: Náklad Viléma Lauffera, page 93: “jej-in, -ina, -ino”
- Habovštiak, Anton (1956) “Ľudovít Štúr a slovenské nárečia”, in Slovenská reč, volumes 21:3—4, page 228: “jehov, jejin (124)”
- Štúr, Ludevít (1864) “Čjastka IIIťja. O určitosťi slov.”, in Nauka reči slovenskej, Bratislava, page 124: “jejin”