kamenět

Czech

Etymology

From kámen +‎ -ět.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkamɛɲɛt]

Verb

kamenět impf (perfective zkamenět)

1. to turn into stone

Conjugation

Conjugation

Infinitive	kamenět, kameněti	Active adjective	kamenějící, kamenící
Verbal noun	kamenění	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	kamením	kameníme	—	kameňme, kamenějme
2nd person	kameníš	kameníte	kameň, kameněj	kameňte, kamenějte
3rd person	kamení	kamenějí, kamení	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive kamenět.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	kameněl	kameněli	—	—
masculine inanimate		kameněly		—
feminine	kameněla		—
neuter	kamenělo	kameněla	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	kameněje, kameně	—
feminine + neuter singular	kamenějíc, kameníc	—
plural	kamenějíce, kameníce	—

Further reading

• “kameněti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “kameněti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “kamenět”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)