kbelík

Czech

Etymology

From kbel +‎ -ík.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɡbɛliːk]

• Audio:

  (file)

• Hyphenation: kbe‧lík

Noun

kbelík m inan

1. bucket (container)

Declension

Declension of kbelík (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	kbelík	kbelíky
genitive	kbelíku	kbelíků
dative	kbelíku	kbelíkům
accusative	kbelík	kbelíky
vocative	kbelíku	kbelíky
locative	kbelíku	kbelících
instrumental	kbelíkem	kbelíky

See also

• kbel
• kýbl
• kyblík
• vědro

Further reading

• “kbelík”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “kbelík”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “kbelík”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈkbɛliːk/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈɡbɛliːk/

Noun

kbelík m inan

1. diminutive of kbel

Declension

Declension of kbelík (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	kbelík	kbelíky	kbelíci, kbelíkové
genitive	kbelíka, kbelíku	kbelíkú	kbelíkóv
dative	kbelíku	kbelíkoma	kbelíkóm
accusative	kbelík	kbelíky	kbelíky
vocative	kbelíče	kbelíky	kbelíci, kbelíkové
locative	kbelícě, kbelíku	kbelíkú	kbelíciech
instrumental	kbelíkem	kbelíkoma	kbelíky

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “kbelík”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění