obratel

Czech

Etymology

From obrátit +‎ -el.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈobratɛl]
• Hyphenation: ob‧ra‧tel

Noun

obratel m inan

1. vertebra

Declension

Declension of obratel (soft masculine inanimate reducible)

	singular	plural
nominative	obratel	obratle
genitive	obratle	obratlů
dative	obratli	obratlům
accusative	obratel	obratle
vocative	obratli	obratle
locative	obratli	obratlech, obratlích
instrumental	obratlem	obratli

Derived terms

• bezobratlý
• meziobratlový
• obratlovec m

 

Further reading

• “obratel”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “obratel”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “obratel”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)