oddálit

Czech

Etymology

From od- +‎ dál +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈodaːlɪt]

Verb

oddálit pf (imperfective oddalovat)

1. (transitive) to put off, defer, delay

   Pokud nebylo katastrofě zabráněno, byla přinejmenším oddálena. ― If a catastrophe wasn't averted, it was at least deferred.

2. (transitive) to remove, distance (move to a greater distance)

   Oddálil sklenici od úst. ― He removed the glass from his mouth.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	oddálit, oddáliti	Active adjective	oddálivší
Verbal noun	oddálení	Passive adjective	oddálený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	oddálím	oddálíme	—	oddalme
2nd person	oddálíš	oddálíte	oddal	oddalte
3rd person	oddálí	oddálí	—	—

The verb oddálit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	oddálil	oddálili	oddálen	oddáleni
masculine inanimate		oddálily		oddáleny
feminine	oddálila		oddálena
neuter	oddálilo	oddálila	oddáleno	oddálena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	oddáliv
feminine + neuter singular	—	oddálivši
plural	—	oddálivše

Related terms

• oddálení

 

Further reading

• “oddáliti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “oddáliti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “oddálit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)