přežít

Czech

Etymology

From pře- +‎ žít.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊ɛʒiːt]

Verb

přežít pf (imperfective přežívat)

1. (intransitive) to survive
2. (transitive) to survive

   Nehodu přežil. ― He has survived the accident.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	přežít, přežíti	Active adjective	přeživší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	přežiji, přežiju (coll.)	přežijeme	—	přežijme
2nd person	přežiješ	přežijete	přežij	přežijte
3rd person	přežije	přežijí, přežijou (coll.)	—	—

The verb přežít does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	přežil	přežili	přežit	přežiti
masculine inanimate		přežily		přežity
feminine	přežila		přežita
neuter	přežilo	přežila	přežito	přežita

Transgressives	present	past
masculine singular	—	přeživ
feminine + neuter singular	—	přeživši
plural	—	přeživše

Derived terms

• přežití n

 

Further reading

• “přežíti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “přežíti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989