prapor

See also: Prapor and prápor

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *porporъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈprapor]
• Hyphenation: pra‧por

Noun

prapor m inan

1. banner
2. (military) battalion
3. (ornithology) vane

Declension

Declension of prapor (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	prapor	prapory
genitive	praporu	praporů
dative	praporu	praporům
accusative	prapor	prapory
vocative	prapore	prapory
locative	praporu	praporech
instrumental	praporem	prapory

Derived terms

• praporec m
• praporečník m
• praporek m

Further reading

• “prapor”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “prapor”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “prapor”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

Romanian

Noun

prapor m (plural prapori)

1. Alternative form of prapur

Declension

	singular			plural
	indefinite	definite		indefinite	definite
nominative-accusative	prapor	praporul		prapori	praporii
genitive-dative	prapor	praporului		prapori	praporilor
vocative	praporule			praporilor