siemě

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *sěmę.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈsi̯ɛːmi̯ɛ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈsiːmjɛ/

Noun

siemě n

1. seed
2. sperm, semen

   Synonym: chám

Declension

Declension of siemě (n-stem irreg-stem)

	singular	dual	plural
nominative	siemě	sěmeně	sěmena
genitive	sěmene	sěmenú	sěmen
dative	sěmeni	sěmenoma	sěmenóm
accusative	siemě	sěmeně	sěmena
vocative	siemě	sěmeně	sěmena
locative	sěmeni	sěmenú	sěmeniech
instrumental	sěmenem	sěmenoma	sěmeny

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: semeno, sémě, símě

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “siemě”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění